Více neschopenek znamená pro mnohá odvětví problém. Ekonom Lukáš Kovanda považuje za rizikové především ty obory, u kterých se za chybějícího pracovníka těžko hledá náhrada. „Je jasné, že třeba ve školství, občas také ve zdravotnictví je možnost záskoku, když někdo odpadne. Ale u průmyslu nebo zemědělství se tohle využít nedá,“ srovnával člen Národní ekonomické rady vlády.

Ze zveřejněné zprávy statistiků zároveň vyplývá, že nemocní lidé z Vysočiny strávili loni doma o pět dnů méně než v roce 2019. Bylo to v průměru necelých jednačtyřicet dnů. Délka pracovní neschopnosti navzdory tomu zůstala Vysočina nad republikovým průměrem. V počtu neschopenek vedlo loni v kraji Jihlavsko a Žďársko.

Dočasných pracovních neschopností loni přibylo i díky takzvané izolačce, kterou kvůli šíření covidu zavedla vláda. Na základě tohoto nařízení dostávali mimořádné příspěvky i pracovníci s nařízenou karanténou nebo izolací. Už od poloviny roku navíc zrušila vláda také karenční dobu, kdy zaměstnanec nedostával v prvních třech dnech nemoci žádnou peněžní náhradu.

Přínos izolačky ocenil i Kovanda. „Tento krok měl zabránit chození potenciálně nemocných lidí na veřejnost a tedy případnému šíření covidu, což se skutečně povedlo, byť stále ještě dokončujeme zpracování všech dat. S karenční dobou je to ale jiné,“ přiřadil se ekonom ke kritikům zrušení tohoto opatření.

Za zachování karenční doby bojovala hospodářská komora, její zrušení naopak hlasitě podporovaly odbory. „Z hlediska pozitiv a negativ je zrušení karenční doby dlouhodobě spíše minusové opatření. Zaměstnavatel musí chybějící pracovníky složitě nahrazovat, a kdo si to umí zařídit, může zůstat doma pěkně dlouho,“ vyjádřil se Kovanda.

Zaměstnanci to ale vidí jinak. „Kdo chtěl, cestu k podvodu si našel vždycky. Ale obyčejným lidem placení prvních tří dnů nemoci pomohlo velmi výrazně, jinak by se ocitli v ještě větších problémech způsobených výpadkem příjmů. Navíc jim to umožnilo zůstat doma i s mírnějším průběhem covidu a nerozšiřovat ho po pracovišti. Určitě pomohlo i navýšení ošetřovného u členů rodiny,“ upozornil dlouholetý zaměstnanec v kovoprůmyslu.

Oslovené firmy z Vysočiny napříč jednotlivými odvětvími se k důvodům a dopadům loňského nárůstu počtu neschopenek odmítly vyjádřit, nebo nereagovaly. „Náš hlavní ředitel takové interní věci sděluje většinou velmi nerad,“ řekl Deníku například manažer marketingu společnosti DEL ve Žďáru nad Sázavou Zdeněk Navrátil. Další podniky zvýšený nárůst neschopenek nepocítily. „Loňský rok je, co do počtu neschopenek v naší firmě srovnatelný s těmi přechozími,“ shrnula účetní okrouhlické firmy Agro Posázaví Dana Pokorná.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se na Vysočině nyní pohybuje těsně pod šest a půl procenty. V porovnání s ostatními kraji je tak čtvrté nejvyšší.

Počty neschopenek na Vysočině

Region 2019 2020
Havlíčkův Brod 12 881 17 738
Jihlava 19 600 25 306
Pelhřimov 12 930 16 679
Třebíč 13754 17 639
Žďár nad Sázavou 17681 24 214
Vysočina 76 846 101 576

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti se na Vysočině zvýšil o 24,7 tisíc případů. (32,2%)

TOMÁŠ BERÁNEK