Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Někteří starostové čekali kolaps. Ten nepřijde

Třebíčsko - Téměř pět desítek zaniklých firem, emigrace obyvatel z nejbližšího okolí elektrárny a vznik dalšího českého regionu bez atraktivity. I tak by podle výzkumu Univerzity Karlovy v Praze vypadalo okolí dukovanské elektrárny v případě, že by se v ní za deset či dvacet let nastal konec výroby elektřiny z jádra.

23.10.2015
SDÍLEJ:

Jaderná elektrárna DukovanyFoto: Deník/Libor Plíhal

„Následky by se projevovaly pozvolna. Časem by mohly mizet i školy, což je jednou z identit každé obce či města," myslí si Martin Ouředníček z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle předběžných výsledků výzkumu by ze čtyř set podnikatelů a firem, které pro elektrárnu pracují dnes, zaniklo s uzavřením jejího provozu 48. Zbylé by se podle vyplněných dotazníků dokázaly adaptovat. U celé třetiny živnostníků či firem by však klesly tržby na polovinu a podnikatelé by museli, i když třeba jen krátkodobě, snížit stav svých zaměstnanců. „Jednalo by se opravdu o sociální kolaps," upozornil Vítězslav Jonáš, předseda Energetického Třebíčska, které sdružuje obce, školy a podnikatele z okolí Dukovan. Právě toto sdružení si analýzu od pražské univerzity objednalo.

Jsou ale i firmy, které by uzavření elektrárny téměř neovlivnilo. Mezi ně patří třebíčská společnost Mico, která i v současné době pro polostátní podnik ČEZ, tedy provozovatele dukovanské elektrárny, zajišťuje opravy komponent tří nyní odstavených reaktorových bloků. „Naštěstí nejsme navázáni jen na Dukovany, takže věřím, že bychom našich třicet zaměstnanců byli schopni přesunout jinam. Popravdě se na to připravujeme už nějaký čas, protože investice ČEZu jsou z našeho pohledu nulové. Jen se dělá údržba, která pro nás není nic moc," poznamenal jednatel firmy Mico Karel Denner.

Každý pátý by zvážil stěhování

Zajímavé výsledky přinesl také průzkum mezi současnými sedmi sty zaměstnanci elektrárny. Více než dvě třetiny z nich vnímají, že by jen obtížně sháněli podobné místo. Přibližně pětina z nich by pak uvažovala o změně bydlení. Kromě Brna a Třebíče dnes pracovníci dukovanské elektrárny žijí hlavně v Hrotovicích, Dukovanech, Rouchovanech, Valči, Mohelně a Dalešicích. V regionu by také chyběly peníze z mezd, které zaměstnanci elektrárny a jejích dodavatelů pravidelně utrácejí. Podle výzkumu je to měsíčně 75 milionů korun. Nepřímý dopad by to mohlo mít na maloobchodníky s potravinami, kteří sídlí v obcích a městech, kde pracovníci Dukovan žijí.

Výzkumníci v čele s Martinem Ouředníčkem ale upozornili, že sociální a ekonomický kolaps by s uzavřením dukovanské elektrárny nenastal. „Sto procent firem by svou činnost neskončilo a ani u všech propuštěných zaměstnanců by se nestalo, že by nenašli novou práci," podotkl Martin Ouředníček. To se příliš nelíbilo některým starostům, kteří se středečního představení výsledků dvouletého výzkumu na radnici v Třebíči zúčastnili. „Myslel jsem, že opravdu dostaneme katastrofický scénář. Obávám se, aby nám tohle jako argument k rozvoji elektrárny, vůbec pomohlo," zamýšlel se starosta Dukovan Miroslav Křišťál. Podobně se k němu přidali starostové Jaroslav Soukup z Jaroměřic nad Rokytnou a Tomáš Třetina z Moravského Krumlova.

Podle Vítězslava Jonáše může být univerzitní výzkum zneužitelný oběma názorovými stranami, ať už se přiklánějí k rozvoji energetiky z jádra, nebo k jejímu útlumu. „Je třeba ji proto číst celou a opravdu pečlivě si ji nastudovat. Nelze z toho vytahovat jen to, co se zrovna komu hodí. Z celku je ale nezpochybnitelně jasně vidět, že nás to ovlivní výrazně negativně," zdůraznil předseda Energetického Třebíčska.

Hrozivá data

Více záporných než pozitivních skutečností, které by doprovázely případné uzavírání Jaderné elektrárny Dukovany, viděl při představení výzkumu také starosta Třebí- če Pavel Janata. „Jsou tam skrytá hrozivá data, na která budeme jako představitelé samospráv muset reagovat, i když nenastanou okamžitě, ale budou nás ovlivňovat ve vzdálenější budoucnosti," podotkl. Vytvoření jednostranné studie, která by bez kontextu ukazovala pouze negativa spojená s koncem elektrárny, Martin Ouředníček odmítl. „Nemohli jsme místo aplikovaného výzkumu napsat slovo katastrofa a čtyři vykřičníky. Nemůžeme nabízet účelové scénáře, ale snažili jsme se snášet objektivní data," vysvětlil. „Nesloužíme komerčně, to není posláním univerzity. Ale připouštím, že statistika je velice prodejná žena a dá se interpretovat různě," dodal výzkumník.

I přes jakoukoli interpretaci nashromážděných dat má Třebíč a široké okolí historickou zkušenost, která s koncem jednoho velkého zaměstnavatele souvisí. „Je to už řadu let, co se tady zavřela velká obuvnická firma a dodnes se z toho město nevzpamatovalo," připomněl Zdeněk Kadlec, ředitel Krajského úřadu Kraje Vysočina, který se na vytvoření průzkumu, stejně jako Jihomoravský kraj, podílel. Jaroměřický starosta Jaroslav Soukup upozornil i na další podobné případy z minulosti. „Kromě Bopa to byl i Elitex nebo Královopolská strojírna v Moravských Budějovicích. To všechno jsme museli vstřebat a nevím, jak bychom vstřebávali Dukovany," řekl.

Naopak rozvoj elektrárny, který před časem přislíbili vrcholní představitelé vlády i společnosti ČEZ v podobě stavby nového bloku po roce 2030, kdy by se měl podle plánu definitivně uzavírat ten nejstarší ze čtyř současných, by podle socioekonomického výzkumu měl regionu přinést stabilitu a také při výstavbě by část z odhadovaných tří tisíc pracovních míst připadla na firmy z okolí. Celá socioekonomická studie nebude v nejbližší době veřejná. Podle Vítězslava Jonáše bude přístupná obcím, aby se mohly na oba možné scénáře, tedy zánik, či rozvoj Dukovan, strategicky připravovat. „Zároveň bude podkladem pro Radu Vlády ČR," doplnil Martin Ouředníček z Univerzity Karlovy s tím, že finální zpráva o výzkumu bude hotová do konce listopadu.

Autor: Kamil Černý

23.10.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Provoz léčebny na Buchtově kopci skončil k poslednímu prosinci 2011, od té doby je prázdná.
4

Kraj se opět pokouší prodat bývalou léčebnu, cena už klesla na 21 milionů

Redaktorka s kameramanem zachycují krásy Vysočiny.
3

Ruská Toulavá kamera zachycuje krásy Vysočiny

Policisté si volební místnosti ohlídají i letos

Vysočina – Volební místnosti po celé Vysočině a jejich okolí budou v rámci voleb, které se uskuteční dnes a zítra, tradičně pod drobnohledem policejních strážníků.

V Meziříčí budou lidé v referendu rozhodovat o osudu Náměstí

Velké Meziříčí – Volební místnosti dnes otevírají dveře prvním voličům. Ve Velkém Meziříčí bude hlasovacích uren o něco více než v jiných městech. Spolu s parlamentními volbami se tam totiž uskuteční i místní referendum k otázce rekonstrukce tamního Náměstí a přilehlých ulic. Rozhodl o tom brněnský krajský soud.

Na žďárském pódiu se potkají bratři Ebenové a Robert Křesťan & Druhá tráva

Žďár nad Sázavou - Zajímavý zážitek slibuje hudebním fanouškům dvojkoncert ve žďárském Domě kultury. Vychutnají si tam vzácné setkání - bratrů Ebenových a Roberta Křesťana s Druhou trávou. Koncert se koná ve středu 25. října, začíná v 19 hodin.

Do obecního úřadu vnikl zloděj

Žďársko – Policisté z obvodního oddělení v Novém Městě na Moravě prověřují případ vloupání do obecního úřadu v malé obci na Žďársku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení