Firma Sklárna KRYF, s. r. o. v Červeném Kříži u Jihlavy navázala na tradici výroby skla po dřívější firmě KRYF, s. r. o.. V bývalé sklárně vzkřísila nová firma provoz v roce 2017.
„Prošli jsme si náročným obdobím covidu, pak se nám téměř zdvacetinásobila cena plynu, kterého denně spalujeme řádově vyšší stovky kubíků. K tomu přišlo zdražování surovin. Museli jsme sice firmu mírně zadlužit, ale nakonec jsme naštěstí ze všeho vyšli zdárně a bez problémů,“ popsal ředitel Sklárny KRYF Ing. Jiří Seborský, čím si jejich nová sklářská firma musela před časem projít.
Na výrobě ve Sklárně KRYF se podílí zhruba pětadvacetičlenný kolektiv. Většinu tvoří zkušená starší generace sklářů, řada z nich je ve firmě už od počátku. „Máme prakticky nulovou fluktuaci, pracovní morálka je na vysoké úrovni. Lidi, co tu jsou, vzali firmu takříkajíc za svou. A to se odráží na vysoké kvalitě jejich práce,“ těší ředitele. I proto se prý snaží pracovní prostředí zaměstnancům zlepšovat.
„Pomáhají nám v tom i evropské peníze. Z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost jsme získali téměř milion korun, k nimž jsme přidali další peníze z naší kasy. Mohli jsme tak pořídit nový filtr spalin z pece, předehřívací tunel nebo zařízení pro točení píšťal,“ vyjmenoval spolumajitel sklárny investice.
Poznamenal, že už dříve využili jinou evropskou dotaci na pořízení chlazení sklářských pracovišť. „I klimatizace si naši skláři velmi cení a často ji využívají, jelikož tepelné podmínky, které u pece zvláště v horkých letních dnech vládnou, bývají na hraně,“ konstatoval podnikatel, jenž obor sklo vystudoval na pražské Vysoké škole chemicko-technologické.
play_fill
Podle Jiřího Seborského vyrábějí v jejich sklárně jen tři procenta finálních výrobků, většinu skla prodávají brusírnám, které je pak dále zušlechťují a přeprodávají. Pod rukama šikovných sklářů vznikají jak drobné skleněné výrobky jako nápojové sklo, tak i nejrůznější dárkové předměty, ale i designová skleněná svítidla a velké skleněné trofeje či poháry. „Máme tu výhodu, že si sami vyrábíme i sklářské formy, což průběh výroby urychlí. Jsme malá firma, proto umíme na zakázky pružně reagovat,“ tvrdí Seborský.
Jeden z místních sklářů, Vladislav Bačkovský, se pochlubil, že sklářem byl už jeho otec. On sám pracuje coby sklář už dvacet let a o své práci tvrdí: „Baví mě na tom to, že můžu tvořit. Přejímaný křišťál je mojí srdcovkou.“
Vzpomněl i na jednu z nejnáročnějších zakázek, na níž se osobně podílel: „Byly to skleněné nohy k velkému stolu. Šlo o speciální zakázku do Saudské Arábie. Nabíral jsem přitom asi dvacet kilo skla. Připočtete-li k tomu váhu píšťaly, je to necelých třicet kilo. Bylo to pěkně těžké a s manipulací mi pomáhali další dva kolegové,“ přiblížil svůj zážitek s poznámkou, že když musí vyrobit čtyři či pět takových kusů za den, je to pro skláře hodně fyzicky vyčerpávající. „Zvláště u takovýchto těžších kusů skla nám právě teď pomáhají točáky, které jsme pořídili za přispění evropské dotace,“ upozornil ředitel firmy.
Mladých sklářů je jako šafránu
Na rozdíl od pana Vladislava jeho kolega Jakub Matějíček o sobě uvedl, že sklářství v jeho rodině žádnou tradici nemá. „Pracuji tu teprve třetím nebo čtvrtým rokem. Sklářskému řemeslu jsem se vyučil, protože se mi to líbilo. Pak jsem pracoval v jiných oborech. Třináct let jsem se sklářství nevěnoval, ale teď jsem se k němu vrátil. Pan Seborský mi nabídl příležitost, tak jsem ji využil,“ svěřil se a pochvaloval si zdejší kolektiv, který prý představuje největší bohatství společnosti.
Jakub Matějíček je podle svého šéfa světlou výjimkou, neboť většina absolventů dnes „utíká“ mimo svůj obor. „Na trhu chybí kvalitní učňovské středisko. Dřívější systém výuky zahrnoval i praxe ve výrobě, to už neplatí,“ zlobí se Jiří Seborský. „Většina našich pracovníků je v důchodovém věku nebo do něj míří. Jediným řešením je vychovat si skláře sami. Naše školství v tomto směru vůbec nefunguje,“ přemítá spolumajitel Sklárny KRYF.
Jiří Seborský: Udržet výrobu je pro nás závazek pro budoucnost
Díky evropské dotaci se firmě Sklárna KRYF z Jihlavska daří pokračovat v tradiční české sklářské výrobě. Některé jejich výrobky lze spatřit i při sportovních televizních přenosech, kdy je třímají v rukou světová sportovní esa. Ve firmě Sklárna KRYF, s. r. o. v Červeném Kříži u Jihlavy vyrábí pestrý sortiment výrobků z křišťálového skla zhruba dvacítka pracovníků.„Máme vynikající tým,“ netají ředitel společnosti Ing. Jiří Seborský hrdost na své lidi. Více o své firmě a o tom, jak jí pomohly evropské peníze, prozradil v rozhovoru.
close
info
Zdroj: Deník/Eva Bártíková
zoom_in
Ing. Jiří Seborský, ředitel Sklárny KRYF s.r.o.Vaše firma na trhu nepůsobí příliš dlouho, mohl byste ve stručnosti přiblížit její minulost a zmínit, jakou sklářskou výrobou se zabývá?
Naše sklárna se od roku 2017 specializuje na výrobu křišťálového a přejímaného křišťálového skla. Působíme na místě někdejší sklárny, která zde skončila výrobu v roce 2013. Po dalších třech letech se nám podařilo odkoupit část této sklárny a provizorně opravit pec. Prakticky z ruin jsme vybudovali novou firmu, která zahájila výrobu v květnu roku 2017. Je potěšující, že jsme dokázali přežít i všechny největší problémy, jako byl covid, energetická krize či zdražování všech surovin.
V roce 2020 se vám podařilo získat evropskou dotaci. Jaká byla její výše a k čemu přispěla?
Evropskou dotaci ve výši téměř jednoho milionu korun jsme získali z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Dotace nám pokryla zhruba padesát procent nákladů na udržení a rozvoj další technologie, přispěla i ke zvýšení naší konkurenceschopnosti. Evropské peníze nám pomohly nejen rozšířit a zkvalitnit výrobu, a tím pádem rozšířit naše produktové portfolio, ale přispěly rovněž k ochraně zdraví při práci.
„Evropské peníze nám pomohly nejen rozšířit a zkvalitnit výrobu, a tím pádem rozšířit naše produktové portfolio, ale přispěly rovněž k ochraně zdraví při práci.“
Která zařízení či stroje jste ze zmíněné dotace pořídili?
Lze říci, že jsme finance z dotace rozdělili do tří směrů. Ekologický směr představovala montáž a zprovoznění nového filtru spalin, kterým čistíme veškeré spaliny odcházející z tavicí pece. Technologický směr zahrnoval instalaci předehřívacího tunelu. Jeho pořízení nám umožnilo vyrábět přejímané sklo ve více variantách během jedné směny, díky čemuž se náš sortiment rozrostl. Třetím směrem je ochrana zdraví při práci – tedy zakoupení pomocného zařízení pro točení píšťal, které šetří námahu sklářům a zamezuje jejich únavovým zraněním.
play_fill
Můžete nastínit, jaké druhy sklářských výrobků zákazníkům v současnosti nabízíte?
Vedle nápojového skla je dalším proudem naší výroby užitkové sklo, což jsou vázy, mísy, veškeré dekorační předměty ze skla, které vyrábíme v křišťálovém skle nebo ve skle přejímaném. Přejímané sklo dodáváme na trh ve zhruba deseti barevných odstínech – od nejsvětlejších rosalinových odstínů až po černou barvu. Další naší produktovou řadou jsou designová svítidla, jimž se věnujeme s našimi partnery. Vyrábíme je v různých velikostech, od dvaceti do padesáti centimetrů šířky a až do osmdesáti centimetrů výšky. K našim hlavním produktům patří i trofeje a poháry.
Mnoho trofejí a pohárů vyrobených u vás dnes vlastní světová sportovní esa. Můžete zmínit příklady sportovních akcí, pro které jste skleněná ocenění vyrobili?
Z naší sklárny pocházejí trofeje pro Tour de France, pro Světový pohár v lyžování a spoustu dalších sportovních klání. Prakticky všichni zákazníci, kteří si žádají křišťálové nebo křišťálové přejímané sklo, jsou našimi zákazníky. Jsme asi jedna z posledních skláren ve střední Evropě vyrábějících toto přejímané sklo. Je pro nás velikou výzvou tuto výrobu udržet a předat našim nástupcům jako dědictví tradiční české řemeslné zručnosti, dovednosti a kreativity.
