Důvodem, proč se vedení Marsu s vězeňskou službou na jejich přijetí domluvilo, byl nedostatek dělníků. „Vězni do práce dojíždějí z Pardubic na sedmou hodinu ranní a jejich pracovní doba trvá osm hodin. Zaměstnáni jsou v lisovně,“ sdělil ředitel Marsu Leoš Holas.

Výběr nových pracovníků nechalo vedení svratecké společnosti na vězeňské službě. „Ta nám garantovala, že vězňové, které budeme zaměstnávat, jsou odsouzení za delikty, jež umožňují jejich volnější pohyb,“ uvedl Holas.

Kritérií, podle kterých byli vězni do zaměstnání vybíráni, bylo hned několik. „Kromě typu trestné činnosti, které se dotyčný dopustil, jsme přihlíželi také například k délce trestu, ke zdravotnímu stavu či aktuálnímu chování,“ informoval mluvčí pardubické věznice Martin Kocanda.

Jakých deliktů se noví pracovníci dopustili, ale vedení Marsu nezjišťovalo. „Myslím si, že to není v této věci to nejpodstatnější. Zbytečně bychom tím vytvářeli nervozitu na pracovišti,“ vysvětlil Leoš Holas. Do Marsu bude společně s vězni denně dojíždět také člen vězeňské ostrahy. „Udělali jsme nová organizační opatření, abychom zajistili zvýšenou kontrolu. Kromě ostrahy budou na vězně dohlížet i mistři a jejich asistenti,“ dodal.

V budoucnu se vedení svrateckého podniku nebrání přijmout vězňů více. „Pokud bude na obou stranách vzájemná spokojenost a bude to reálně možné, tedy pokud nebudou problémy v organizační sféře, nabereme i další pracovníky z pardubické věznice. Jejich počet by se mohl vyšplhat až na třicet,“ nechal se slyšet Holas.

Výjezdy odsouzenců za prací mimo město nejsou podle mluvčího pardubické věznice obvyklé. „Drtivá většina jich pracuje přímo v areálu vězení. Dělají například v provozu na výrobu konfekce, kde šijí oděvy pro odsouzené z celé republiky,“ sdělil Martin Kocanda.