Jde však pouze o jednu z téměř sedmasedmdesáti tisíc neschopenek, které byly v loňském roce na Vysočině vystaveny. Lidé v kraji převyšují celorepublikový průměr v počtu hlášených případů i v průměrné době trvání každého z nich. Ohlášených případů bylo loni na Vysočině téměř třiačtyřicet na sto nemocensky pojištěných, každý z nich pak trval v průměru více než pětačtyřicet a půl dne.
V pracovní neschopnosti bylo loni průměrně více než pět procent lidí. „V porovnání s ostatními kraji bylo průměrné procento pracovní neschopnosti na Vysočině třetí nejvyšší,“ porovnal Vlastislav Valda z jihlavské pobočky Českého statistického úřadu. Jinými slovy bylo denně v průměru 9 594 práce neschopných osob, o 441 více než o rok dříve.
Z celkového počtu případů byla nejčastější příčinou nemoc, ta stála za více než sedmaosmdesáti procenty absencí v práci. Následují pracovní a ostatní úrazy.
Pracovní neschopnost v roce 2019:
Okres | Nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných | Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti | Průměrný denní stav práce neschopných |
Vysočina | 42,84 | 45,6 | 9 594 |
Havlíčkův Brod | 42,34 | 46,1 | 1 626 |
Jihlava | 40,54 | 40,5 | 2 174 |
Pelhřimov | 46,93 | 44,2 | 1 566 |
Třebíč | 41,70 | 45,7 | 1 722 |
Žďár nad Sázavou | 44,11 | 51,7 | 2 506 |
Zdroj: Český statistický úřad |