Stromy oslabené suchem a silnou produkcí semen napadá ve velkém kůrovec. Příští rok hrozí katastrofou.

Město Přibyslav vlastní celkem 110 hektarů lesů, většinu tvoří smrky. V současné době se potýká s kůrovcovou kalamitou. „Sešlo se hned několik faktorů. Silné sucho, kde svrchní voda klesla až o metr, pak to byl silně semenný rok, který stromy zatížil, nemluvě o tom, že smrkové jehlice se nyní mění ne již za pět až sedm let, ale za tři roky. To vše dohromady stromy oslabuje, ty se pak stávají lehkou kořistí pro kůrovce," vysvětlil správce městských lesů Josef Hamerník.

Podle jeho slov městským lesům v některých místech škodí i skutečnost, že sousedí se soukromými pozemky, jejichž majitelé se o les nestarají. Z těchto neošetřených porostů má do městských lesů kůrovec snadnou cestu.

Chybějí dřevorubci

„Aby toho nebylo málo, chybějí nám i dřevaři, kteří by poškozené stromy těžili. Máme vytěženo už asi 100 kubíků dřeva a ještě 150 potřebujeme vytěžit, ale chybějí pracovní síly, protože kůrovcová kalamita je prakticky všude," podotkl Hamerník.

Podle starosty Přibyslavi Martina Kamaráda je kůrovcem nejvíc postižená jižní Morava, na Vysočině lesníci situaci sledují. Co městské lesy potřebují, je vláha, ale i tak bude trvat tři až čtyři roky, než se z letošního katastrofálního léta vzpamatují.

Podle správce Hamerníka mají lesníci navíc často problém, jak se k postiženým stromům dostat a vyvážet je z lesa ven. „V některých místech sousedí lesy se zemědělskou půdou, chybějí cesty nebo travnaté plochy, kudy bychom mohli stromy z lesy odvážet. Nechceme působit zemědělcům škody, ale někdy je bohužel domluva dost problematická. Ovšem jsou výjimky, jako je třeba Osiva," konstatoval lesník s tím, že kůrovcová kalamita postupuje velkou rychlostí. V jednom dni zjistí lesníci čtyři napadené stromy, za týden je jich osm, za pár dnů už deset.

Kůrovce mohou lesníci likvidovat pomocí takzvaných lapačů, zařízení, které si může bez problémů koupit i soukromník. Ale lapače proti invazi nenasytného brouka moc nepomáhají. V současné době trápí správce městských lesů i otázky, co dál. Zda se bude situace opakovat, kvalita dřeva bude prudce klesat nebo jaké stromy sázet místo smrků.

„Moc na výběr nemáme. Jasany hynou, javory po překročení určitých teplot praskají, výsadbu ostatní dřeviny omezují ochránci přírody," posteskl si Hamerník. „Vykácené lesní plochy budou mít negativní dopad i na přírodu. Masivním odlesněním vznikají holiny, což znamená půdní erozi, větrné smrště, " dodal starosta Martin Kamarád. Nemluvě o zhroucení trhu se dřevem, neboť čím víc lesníci kácejí, tím cena dřeva klesá.

„Většina mých kolegů, zkušených lesníků, kteří pracují v oboru léta, takovou situaci nepamatují. Údajně se něco podobného dělo v roce 1947, ale situace nebyla rozhodně tak kritická," konstatoval Hamerník. Přibyslav má kromě vlastních lesů i podíly v Lesním družstvu obcí Přibyslav, kde je situace podobná.

Kůrovec je 4,5 až 5,5 milimetrů dlouhý lesklý brouk, který napadá převážně smrkové porosty starší šedesáti let. Při přemnožení však napadá i zcela zdravé stromy, které dokáže zahubit za několik týdnů," upřesnil ředitel Lesního družstva obcí Přibyslav Jiří Svoboda a potvrdil, že škůdce se rozmnožil především kvůli dlouhotrvajícím vysokým teplotám a suchu.

„Stromy nemají energii a produkují stresové látky, které hmyz vycítí a následně strom i napadne," vysvětlil Svoboda. Podle něho by na pozoru měli být především drobní soukromníci, kteří o svoje lesy moc nepečují a navštěvují je pouze sezonně. Krajský ředitel Lesů České republiky Jan Sovák podotkl, že zvýšený výskyt kůrovce zaznamenali ve všech lesích v republice. Libor Chromek z oddělení lesního hospodářství jihlavského magistrátu připomněl, že včasnému odhalení napadeného dřeva kůrovcem výrazně přispívá důsledná prevence pravidelná kontrola porostů. „Nejstarší, nejpoužívanější a stále účinnou metodou asanace napadeného dříví je jeho pokácení a vyvezení mimo lesní porosty k následnému zpracování," vysvětlil Chromek.