Před několika dny navštívil LDO v Přibyslavi ministr zemědělství Marián Jurečka.

„Ve funkci ministra zemědělství se vystřídali už tři ministři, a nic se zatím nevyřešilo," podotkl ředitel Svoboda. V současné době je situace taková, že jen 40 procent lesů na území republiky je v majetku 
státu, ostatní vlastní lesní družstva či různé soukro-
mé osoby a s tím by měli zákonodárci počítat.

Proto by podle Svobody měl stát klást velký důraz na zpracování dlouhodobé koncepce mimořádných událostí.

„Ta se neřeší už dlouhodobě. Je vidět, že nepřišla žádná pořádná kalamita. Pokud by padly najednou stovky kubíků lesa, jak se to stalo kolem roku 2000 ve Francii, současný systém likvidace škod zřejmě zkolabuje," posteskl si ředitel přibyslavského LDO. Pokud se objeví v lesích nějaká kritická situace, například zvýšený výskyt kůrovce, státní aparát jen nařídí, ale vlastníci lesů platí.

Přísnější zákon

„Proto je třeba posílit dotační systém," zdůraznil Svoboda s tím, že na hospodaření v lesích navazuje celá řada dalších oborů podnikání, včetně tvorby nových pracovních míst.
 O nutnosti novely mysliveckého zákona se podle Svobody prakticky mluví už od samého počátku jeho vzniku v roce 2001. Na Ministerstvu zemědělství byla novela zákona o myslivosti představena v březnu letošního roku. Tato novela, pokud bude 
v podobě současného návrhu ve druhé polovině roku 2016 schválena, výrazně zvýší pravomoci mysliveckých spolků v omezení vstupu do honitby.

Důvodem mají být údajně rostoucí konflikty mezi návštěvníky lesů a právě myslivci. Veřejnost vnímala velmi negativně skutečnost, že by vlastníci honiteb mohli podle novely zakázat vstup do lesa třeba i dlouhodobě. Myslivci mohou nyní požádat o znepřístupnění honitby pro veřejnost u obecních úřadů, pod které honitba spadá, v době rozmnožování, kladení a odchovu mláďat anebo v době honů. Za porušení zákazu nyní hrozí pokuta až 10 tisíc korun. Podle navrhované novely by mohlo být teoreticky možné uzavřít honitbu klidně na celý rok. Podle Svobody se 
v některých případech nelze divit, že myslivci některé návštěvníky lesa považují téměř za škodnou.

„Návštěvníci lesů, ať už jde o turisty, houbaře, či sběrače malin nebo borůvek, se nechovají odpovídajícím způsobem. Poškozují porost, lezou do oplocenek, pouští psy bez vodítka, psi pak plaší zvěř. Nemluvě o znečišťování lesních porostů odhazováním různých odpadků. Zřejmě si ti lidé neuvědomují, že les někomu patří," popsal skutečnost Svoboda.

Samostatnou kapitolou
je věčný „souboj" vlastníků lesa se zloději dřeva.

„Na cestách vedoucích do lesa máme zábrany. Na některých místech jsme instalovali fotopasti. Zloděje jsme chytili při krádeži, ale případ byl odložen. Když není vůle a státní správa je neschopná vyvíjet činnost, pak se změnou zákona nic nezlepší, protože pořád nebude vůle a stát bude fungovat pořád stejně," konstatoval Svoboda.

Prakticky bez pravomocí

Pro lesníky není ani lehké po některých vandalech vymáhat způsobené škody, protože pokud se nejedná
o trestný čin, ale jen o přestupek, znamená to jen problémy.

Lesníci nemají možnost člověka v lese zastavit, pokud mají podezření, že v jeho batohu či kufru auta se skrývá něco, co by tam být nemělo. Chybí jim dostatek peněz na pořízení dorozumívací techniky, kterou by mohli použít v různých kritických situacích a při živelních katastrofách.

Lesní družstvo obcí Přibyslav se rozkládá na území 40 katastrů Havlíčkobrodska a Žďárska, obhospodařuje 6 000 hektarů území, 
z toho je 5 700 hektarů lesů. LDO tvoří celkem 44 obcí, tím je LDO Přibyslav největší v republice. V čele LDO stojí devítičlenné představenstvo, pětičlenná kontrolní komise. LDO platí obcím nájemné, které v současné době činí už 430 vyplacených milionů korun.