Farmářům z Vysočiny se tradiční plodina nevyplácí a zpracovatelé pomalu vyklízejí pole

„Len rostl na Vysočině staletí a moji rodiče ho pěstovali celý život. Teď můžeme jen s nostalgií vzpomínat na lány modře kvetoucího lnu. Pracnost je vysoká a náklady nikdo nezaplatí. Proto rolníci se lnem v drtivé většině skončili,“ připomněl privátní zemědělec Tomáš Vácha z Vyskytné nad Jihlavou.

Společnost Čemolen ještě nedávno provozovala tři tírny (závody na zpracování lnu – pozn. red.) s více než 70 zaměstnanci. Jak potvrdil předseda Lnářského svazu ČR Prokop Šmirous, kvůli nedostatku lnu uzavřel Čemolen provoz v Humpolci, fungující od roku 1921.

Loni skončila další zpracovatelská firma v kraji s tírnou v Leštině u Světlé na Havlíčkobrodsku. Čemolen jako jedna ze dvou firem v tuzemsku podle Šmirouse provozuje ještě dvě tírny. V Pomezí u Poličky na Pardubicku a v Písečném u Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku.

Co nařídí EU?

Lněné plátno je z přírodních materiálů oproti bavlně podle materiálových odborníků mnohem pevnější a trvanlivější. „K úpadku lnářství v tuzemsku přispěl také útlum domácí textilní výroby a dovoz laciného oblečení z Asie,“ doplnil ředitel humpoleckého Čemolenu Josef Urban.

Zemědělci se obávají, že po nařízení Evropské unie, v tuzemsku drasticky snížit produkci cukrové řepy a téměř zastavit výrobu cukru, čeká stejný osud pěstování a zpracování lnu.

„Peníze z Evropské unie by lnářství postavily na nohy. Jak můžeme obstát, když náklady platíme stejné jako v Evropě a Brusel nám posílá poloviční dotace než třeba Francii. Tam plochy lnu vzrostly za poslední roky o sto procent,“ podotkl Prokop Šmirous.

Stejně jako mnozí další i on věří, že lnářství se podaří zachránit. „Mám informace, že o pěstování lnu se začínají zajímat zahraniční investoři,“ potvrdila vedoucí jihlavského Ekoinfocentra Jana Kotoučková.

„Lidé se staletí učili len pěstovat na poli i ve škole. Jak opustíte trhy a přestanete se starat o pole, je konec. Zvlášť když hospodáři zlikvidují sklizňovou techniku. Nová stojí moc peněz a nikdo si ji dnes nekoupí do nejistého podnikání. To by byl pak konec lnářství takříkajíc na tvrdo,“ shrnul jihlavský farmář Josef Sklenář.