Vláda už koncem loňského roku schválila materiál ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) o přípravě případné těžby v Brzkově. Těžbu má provádět firma Diamo.

„Co se v celé věci stále nemění, je malá informovanost dotčených obcí ze strany vlády i kraje. Informace podávají neziskové organizace, a také díky nim máme k dispozici studii proveditelnosti otvírky ložiska v lokalitě Brzkov," vykládá starosta Kamarád s tím, že k oné studii mají dotčené obce mnoho výhrad, ale jejich hlas nikdo nechce slyšet.

V prosinci podle starosty napsal hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek (za ČSSD) dopis, ve kterém sdělil, že kraj studii proveditelnosti otvírky ložiska zatím nemá.

Dopis z hejtmanství

„Je zajímavé, že naše obce měly onu studii k dispozi-
ci dřív než Kraj Vysočina," podotýká Martin Kamarád, že 
v lednu obdrželi starostové dotčených obcí dopis z kraje, že ten již onu studii k dispozici má a bude posuzovat její soulad či nesoulad se zájmy kraje.

„Pozice Rady Kraje Vysočina se nemění. Vyjadřovala se k tomu, zda ložisko má být nadále v režimu jako dosud. Nejednala o těžbě uranu! Že se 
z toho stal politický problém především v podání zastupitelů ODS, mě mrzí a mohu jen konstatovat, že existují dokumenty, usnesení vlády k otázce uranu a také další materiály k jaderné energetice," sděluje hejtman kraje Jiří Běhounek. „O případné těžbě bude rozhodovat podle energetické koncepce a energetické bezpečnosti vláda. Chápu, že 
v dnešní době je odmítání všeho in, ale bohužel nemám žádný materiál, co po odmítnutí 
a jak s elektrickou energií dál. Takže vyčkejme vývoje v budoucnu," nabádá hejtman.

Podle Kamaráda mají dotčené obce k oné studii a plánované těžbě mnoho výhrad. „Jedná se o nás bez nás. Nevíme, jaké dopady to může mít na dopravu, čistotu spodních vod, životní prostředí,v neposlední řadě na sociální vztahy. Údajně má být v dole 410 nových pracovních míst. To může ale negativně ovlivnit situaci místních malých podnikatelů, kterým může důl odčerpat pracovní sílu," říká Kamarád.

Podle něj se má uran v lokalitě těžit patnáct let. „Takže po uplynutí těchto let se důl zavře a na místě zůstane pracovní síla s poškozeným zdravím, která bude špatně hledat uplatnění a mohou nastat vážné sociální problémy," uvedl některé příklady starosta Kamarád. Nejhorší podle jeho názoru je, že čas kvapí.

V roce 2015 má být provedeno povolovací řízení, které již začalo zpracováním studie EIA, která se zabývá posuzováním vlivů na životní prostředí. Pokud studie projde, bude v letech 2016 až 2017 probíhat schvalovací řízení, v roce 2019 bude důl otevřen a v roce 2020 se začne hloubit a těžit.

Jak sdělil Pavel Kavina, ředitel odboru surovinové a energetické bezpečnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, je neustálé strašení uranovým nebezpečím zbytečné, neboť již dneska se uran těží moderní metodou.

Místostarosta Přibyslavi Michael Omes na to má jiný názor.

„ Na dole Rožná se mělo těžit 15 let, pak se doba prodloužila, neboť šlo o státní zájem. Podle informací, které mám z firmy Diamo, se těžba uranu provádí hlubinným způsobem, nic se na tom nemění. Navíc náš stát neumí uranovou rudu sám zpracovat. V minulosti byly veškeré informace kolem uranu tajné, ale dnes je snad jiná doba, nevím, jak by se líbilo ministerským úředníkům, kdyby jim kolem oken jezdily kontejnery s uranovou rudou," zdůraznil Omes. Přes Přibyslav se měly dopravovat přímo stovky tun uranové rudy. Z dolu u Brzkova by se mělo vytěžit 2 940 až 4 440 tun uranu, který by se měl převážet do úpravny v Dolní Rožínce.

Nedej se

„Takže naší snahou je, aby obce a města, kterých se bude těžba uranu týkat, měly přístup k veškerým údajům, mohly se k nim vyjádřit. Možná se ministerští úředníci obávají, že kdyby nám údaje poskytli, udělali bychom maximum, abychom těžbě zabránili," shrnul starosta Kamarád stanovisko obcí dotčených uranovou těžbou.

Zájem o připravovanou těžbu uranu v Brzkově projevila i veřejnoprávní televize, která podle starosty Kamaráda zařadí tento problém do speciálního pořadu Nedej se.