Poptávka je větší než nabídka, řekl dnes ČTK Tomáš Klejzar z regionálního centra Svazu ekologických zemědělců PRO-BIO.

Ekologičtí zemědělci v kraji se věnují chovu skotu, ale i ovcí, koz a prasat. Mezi rostlinnými produkty převažuje obilí včetně pohanky, brambor, pěstuje se i zelenina a bylinky. Pomalu se zlepšuje zpracování biopotravin - na šetrně pěstované obilí se zaměřuje mlýn u Jihlavy.

Ekologicky je nyní v kraji obhospodařováno 4540 hektarů zemědělské půdy. Skoro na 500 hektarů z nich se ale vztahuje přechodné období - přeměna klasického zemědělského podniku v ekologickou farmu trvá dva roky. "Teprve pak je produkce certifikována," uvedl Klejzar. Zatímco jinde v zemi se farmáři věnují hlavně pastevectví, na Vysočině je z ekologicky obhospodařovaných pozemků téměř polovina orné půdy. Kraj se liší i v tom, že má podnik s ekologickým chovem prasat, z nichž se vyrábí i biouzeniny. Sídlí v Jihlavě - Sasově. Velká kozí farma v Ratibořicích na Třebíčsku dodává do obchodů mléko, jogurty i sýry.

Podle nedávného šetření Češi za biopotraviny loni utratili zhruba 760 milionů korun, což byl meziroční vzestup o 49 procent. Domácí trh s těmito potravinami se rozvíjel zřejmě nejrychleji v Evropě. Poptávku kryl z velké části dovoz. Na biopotraviny se v poslední době zaměřují i obchodní řetězce.

V Jihlavě nabízí biopotraviny asi pět menších obchodů, z nichž dva mají i restauraci. "Prodejna biopotravin, to je o přístupu k zákazníkovi, o poradě, jak tyto potraviny připravit. To v řetězci nenajdete," míní Zita Prchalová z Natural Centra. Potvrdila, že zájem o biopotraviny roste. Lidé chodí hodně pro luštěniny, mouky, mléko či tvarohy.