V minulých třech letech byla na Žďársku jen pokusná pole, letos bude touto odrůdou osázeno už 150 hektarů. „Celou úrodu zpracuje škrobárna v Hodíškově, škrob bude určen pouze pro průmyslové účely - hlavně pro výrobu papíru a lepidel,“ řekl Jaroslav Michal, prokurista společnosti Proagro Radešínská Svratka.

„Pro nás to je zajímavá věc. Je to šance dát na ta pole něco, na čem se dá udělat malý zisk,“ dodal Michal s poukazem na špatné odbytové podmínky u řady klasických zemědělských komodit.

Evropská komise povolila pěstování GM brambory Amflora firmy BASF. V Česku ji podle Michala nasázejí pouze tři zemědělské podniky na Žďársku - kromě Radešínské Svratky také v Novém Městě na Moravě a ve Velké Losenici - každý po 50 hektarech.

„Očekáváme, že do dalších dvou, tří let se celková výměra zvedne na 450 až 500 hektarů a budeme vyrábět 3000 tun škrobu, abychom plně vytížili škrobárnu,“ doplnil Jaroslav Michal. V Hodíškově funguje nejmenší bramborová škrobárna v Česku, patří zemědělcům, kteří budou pěstovat GM brambory. Od letoška bude zpracovávat jen GM produkci. Podle Michala má škrob z modifikovaných brambor výhodnější složení pro průmyslové zpracování. Z letošní úrody by se ho mohlo vyrobit asi 1000 tun.

O odbyt škrobu, stejně jako o dodávky bramborové sadby, se bude starat firma BASF. „Dostaneme zaplaceno za to, že vypěstujeme brambory a vyrobíme škrob. Veškerý škrob odebere koncern BASF a bude na něm, kde ho uplatní,“ přiblížil Michal smluvní podmínky.

První kukuřice

Sázení GM brambor na Žďársku ještě nezačalo. „Čekáme na lepší počasí,“ vysvětlil prokurista. Při zacházení s touto odrůdou musejí zemědělci dodržovat přísný režim, podrobně nastavený firmou BASF, aby se GM produkce nemohla smíchat s jinými bramborami. Veškerá manipulace se dokumentuje, označují a čistí se použité stroje a dopravní prostředky.

Evropská komise poskytla nové povolení k pěstování geneticky modifikovaných plodin poprvé za 12 let. Až dosud byla v unii povolena jen GM kukuřice, která je odolná vůči škůdci zavíječi. Rozloha těchto kukuřičných polí v Česku klesá, letos to asi bude mezi 5500 až 6000 hektary. Příčinou je problematický odbyt této produkce.

VĚRA STEJSKALOVÁ