"Kromě biomasové kotelny máme ještě dvě kotelny na plyn. Jedna z nich ve Višňové ulici je jenom záložní, používáme ji zřídka, pouze v největších mrazech. Druhá vytápí sídliště Voldán. Další čtyři malé plynové kotelny jsou umístěny v bytových domech na Černém Vršku,“ informoval bystřický místostarosta Josef Vojta.

Zatímco kotelna na biomasu je v zisku milion a devět set tisíc korun, například plynová kotelna na Voldáně je v půlmilionovém propadu. V minusu jsou i ostatní kotelny na plyn.

„Samozřejmě chceme, aby obyvatelé města platili za teplo stejnou cenu, ať už jsou vytápěni z kterékoliv městské kotelny. Díky biomasové kotelně, která ostatní plynové „dotuje“, je to možné, aniž by na tom město prodělalo. Pozitivní je také to, že cena tepla pro letošní rok zůstala stejně vysoká jako loni, nemuseli jsme přistoupit ke zdražení,“ připomněl starosta Bystřice Karel Pačiska.

Podle výroční zprávy se tak Bystřice stala nejlevnějším městem v okrese, co se týče výše plateb za teplo.

Například ve Žďáře, kde se topí převážně pevnými palivy, vyjde gigajoul tepla na 427 korun. V Novém Městě na Moravě lidé zaplatí 473,06 korun a ve Velkém Meziříčí dokonce 558,10 korun za gigajoul.

Biomasová kotelna byla v Bystřici zprovozněna koncem roku 2001. Spalovat se v ní dá například kůra z pilařských provozů a skladů, dřevní odpady ve formě pilin a štěpky. Použít se dá i řepková sláma a energetické rostliny. Část potřebného paliva si Bystřičtí pěstují na plantážích okolo města v podobě rychlerostoucích dřevin.