Jaký bude oficiální název turistického centra? Stavělo se jako Centrum zelených vědomostí, ale pak v názvu začalo figurovat slovo eden…

Projekt nesl název Centrum zelených vědomostí, což by ale pro turistické centrum bylo poněkud kostrbaté a dlouhé. Název centrum Eden vyplynulo z ocenění Bystřicka v evropské soutěži European Destination of Excellence (EDEN) v roce 2010. Navíc centrum Eden je srozumitelné pro všechny a i farma, která je součástí areálu, se jmenuje farma Eden. Investorem tohoto projektu je město Bystřice nad Pernštejnem, partnery jsou tamní zemědělská škola a sdružení Eceat.

Co tedy návštěvníkům centra konkrétně nabídnete?

Já tomu všemu pracovně říkám ekodisneyland, i když to samozřejmě není úplně přesné pojmenování… Především půjde o historický panský dvůr, kde rovněž budou k vidění kovárna, stolárna, zelená lékárna, minipivovar, seminární sál či expozice panského bydlení správce statku z druhé poloviny 19. století. Největší atrakcí panského dvora se zřejmě stane expozice s názvem Příběh půdy, kde bude nejen čtyřmetrová krtčí nora, což se bude nepochybně líbit dětem, ale návštěvníci se tam budou moci podrobně seznámit i s tím, jak se kdysi na statku hospodařilo. Pod statkem je replika horácké vesnice, která čítá šest chalup a pazdernu, doplní je ještě kupecké krámky pro letní ukázky řemesel.

Co se bude dít v horácké vesnici?

V chalupách budou řemeslníci předvádět ukázky řemesel a zároveň si tam tato řemesla budou moci návštěvníci vyzkoušet. Aby se nejenom koukali, ale také pod odborným vedením vlastníma rukama vytvořili nějakou drobnost, kterou si pak budou moci odnést domů. Z toho jsme vycházeli i při výběru nabízených aktivit aby je lidé zvládli, protože každý je jinak manuálně zručný, aby to pro ně nebylo nebezpečné a netrvalo to příliš dlouho.

Jaké aktivity si budou moci návštěvníci vyzkoušet?

Návštěvníci si budou moci například vlastnoručně vyrobit svíčku z vosku či navléct korálky pro maminku, které si předtím museli vyrýžovat z potoka. Nebudou to samozřejmě granáty, ale skleněné perličky. A na ně si pak třeba ještě ušijí váček z kůže. V tomto případě jde o řemesla perleťář a švec, transformované do současné podoby. Zájemci si rovněž budou moci vyrobit keramickou cihličku nebo třeba ozdobit perník. Co se týče kovárny v panském dvoře, v ní počítáme i s razírnou mincí.

Ta ale asi v panském dvoře nebyla, že?

To je pravda. Razírna mincí se odlišuje od doby, do které je statek zasazen, protože v 19. století už samozřejmě nikdo nerazil mince pomocí ručního razidla, to je středověká technika. Potřebovali jsme se ale přiblížit tomu, aby si v kovárně mohl návštěvník něco velmi jednoduchého vyrobit, a přitom se nepopálil či jinak nezranil.

Ze kterých let pochází expozice panského bydlení?

Jedná se o dobu zhruba mezi lety 1860 a 1880. Statek byl přestavován na pokyn majitele Viléma Mitrovského v roce 1816 a práci pravděpodobně dokončil jeho syn Vladimír I. Mitrovský. Ten si statek zřejmě užil až ve zralém věku právě on tam měl svého správce, jehož bydlení budeme prezentovat. V té době ale už měl Křižík patentovanou obloukovou lampu, Edison žárovku a ve statku se možná také zavádělo nějaké osvětlení. Takže při rekonstrukci jsme si ho tam dovolili dát i my…

Byl velký problém sehnat vhodné lidi, kteří ovládají původní řemesla, a navíc jsou ještě ochotni a schopni to naučit i jiné?

Jak kdy. Například tkalcování nebo předení na kolovrátku bylo bez problémů, stejně jako budeme mít hrnčíře i košíkáře. Zatím se nám ale ještě nepodařilo najít pekaře, který by učil lidi, jak se kdysi zadělávalo těsto na chleba a jak se pekl v chlebové peci. Pec sice máme, s pekařem je to horší. Pokud se nám ho nepodaří najít, budeme se to prostě muset naučit sami…

Pozornost příchozích poutá futuristicky řešený ekologický pavilon, kterému se od začátku přezdívá pyramida. Co tam návštěvníky čeká?

Jsou v něm čtyři patra, která jsou nazvaná podle přírodních živlů země, voda, oheň a vzduch. V nich návštěvníci najdou expozice současnosti, případně možná blízké budoucnosti. Jde o to, aby si lidé dokázali představit, jak se dá svítit, topit, spořit voda, nebo třeba využívat při větrání různé nové ekologické technologie. Díky expozicím, které jim tyto způsoby často zábavnou formou přiblíží, pochopí, jak to všechno v praxi funguje. Možná si i řeknou, to je dobrý způsob, něco takového bychom si mohli pořídit domů.

Další součástí centra je farma Eden ta ale už nějakou dobu funguje…

Farma začínala s provozem již před dvěma lety, ještě než se začalo stavět všechno kolem ní. Funguje také jízdárna Eden, která se po rekonstrukci přestěhovala do nových prostor. Kravín, kde byla, byl rovněž opraven, jsou tam koně pro školní účely, protože tam stejně jako léta předtím chodí studenti bystřické zemědělské školy na praxi. Na farmě nyní máme takovou trochu zoologickou zahradu od všeho něco. Stádo masného skotu, stádečko ovcí, několik koz, slepice a přibudou i prasata. Na to všechno se budou moci návštěvníci centra rovněž podívat.

Zmiňoval jste, že kromě tuzemské budete usilovat i o zahraniční klientelu, která by se v lokalitě zdržela delší dobu. Nenabízíte ale ubytování a v Bystřici je to v tomto ohledu slabší. Co s tím?

Bystřice nabízí ubytování jenom ve sporthotelu, ale ten je zaměřen spíš na sportovce, prostě na jinou klientelu, než jakou v centru Eden očekáváme my. Proto hodláme spolupracovat s dalšími subjekty v okolí, které disponují ubytovacími kapacitami, například se nám rýsuje spolupráce s nedalekým Šiklovým mlýnem či hotelem Skalský dvůr a případně i s dalšími zájemci. My sami se stavbou hotelu pro naše návštěvníky nepočítáme.

Proč?

Nemohli jsme postavit žádné ubytovací zařízení, protože by se to neslučovalo s charakterem veřejné podpory projektu. Dotace na centrum by pak nečinila 92,5 procenta uznatelných nákladů, ale jen čtyřicet. Jsme povinni to takto držet pět let, pak se uvidí. V každém případě vznikne prostor pro aktivity dalších podnikatelských subjektů.

Jak vás vnímají podnikatelé v okolí?

Od podnikatelů v regionu máme už nyní signály, že se na otevření nového centra těší, protože příliv dalších turistů do regionu pomůže i jejich aktivitám. Ti lidé sem nepřijedou jenom na dvě hodiny, nejspíš ani na jeden den, a musí se tedy někde ubytovat, najíst, případně budou také chtít vidět i další zajímavosti v okolí, když už tady budou. Proto uvažujeme i o společné propagaci s dalšími subjekty v okolí.

Šlo by jenom o podnikatele na Bystřicku?

Prioritně ano, ale pokud by byl zájem, nebránili bychom se ani širší propagaci, například společně se subjekty na Tišnovsku, které je od Bystřice jen pár kilometrů, na Novoměstsku, možná i na Žďársku. Ale to jsou zatím plány a úvahy do budoucna, nyní musíme stihnout připravit rozjezd, to je naše priorita.

Jak to bude v centru Eden se vstupným? Už připravujete ceníky?

Zatím mohu říct jen to, že bude existovat čipová vstupenka buď s ochutnávkou produkce z místního minipivovaru, anebo bez ní, a k ní dostane návštěvník do ruky příslušný počet edenských grošů, což je speciální kovová měna, která bude v centru Eden obíhat. Pomocí čipové vstupenky bude možné v areálu centra činit různá „alotria", tedy se někde zalogovat, zahrát si hru, něco si vyluštit, přečíst nebo si třeba vyzkoušet vědomostní kvíz. Za groše si zase mohou lidé něco koupit nebo vyrobit.

Hovořil jste o tom, že návštěvníky budete v centru Eden učit. Učit původní techniky zpracování produktů, které mladí lidé už neumí. Jaký předpokládáte zájem?

Všechny tyto aktivity budeme nabízet prostřednictvím kurzů, případně ochutnávek. Lidé si v rámci speciálních programů budou moci například přijet zasít ječmen, sklidit ho, vymlátit a zpracovat na slad, natrhat chmel a zpracovat ho prostě si vyzkoušet, jak se krok po kroku vyrábí pivo.

Co když návštěvníci nebudou mít tolik času, případně trpělivosti…

Máme připraveny jak varianty pro lidi, kteří si s přípravou chtějí vyhrát, tak i pro ty méně trpělivé, již chtějí znát princip výroby a mít co nejdříve hotový výsledek. Ze své zkušenosti pětadvaceti let činnosti v turistickém ruchu vím, že hlavně mladí si nyní například kupují kuchařky, zejména od známých osobností, protože se to chtějí také naučit. A často jsou to tak triviální a jednoduché recepty, že to třeba lidé střední generace, kteří vařit umí, nedovedou pochopit. Doba se ale změnila, s výměnou generací jsou i jiné priority, mladí lidé se chtějí naučit základní postupy, které je doma nikdo neučil…

Myslíte si, že návštěvníky nadchne možnost naučit se uvařit marmeládu?

Rozhodně. Před nějakými pětadvaceti, třiceti lety totiž rodiče dnešních mladých lidí jezdili k babičce a marmelády tam s ní dělali. Pak se ale třeba přestěhovali do města, marmelády jim vařila babička, jenže když pak umřela, už to nedělal nikdo. A oni si chodili do obchodu pro průmyslové vyráběné marmelády s tím, že se přece také dají jíst. Jejich potomci se to tak neměli možnost naučit a dnes, kdy se tyto trendy opět dostávají do popředí, chtěli by to umět. Baví je to a současně naplňuje, a my jim to chceme umožnit.

Ještě než se centrum Eden o prvním jarním dnu slavnostně otevře pro veřejnost, budou se tam ve dnech 7. a 8. února konat Slavnosti moravského uzeného…

Tyto slavnosti se uskuteční pouze ve dvoře statku, stejně jako tam na podzim byly tradiční Slavnosti brambor, které jsou spojeny s farmou Eden. Slavnosti moravského uzeného máme zatím jenom půjčeny, protože tato akce se jinak koná v Brně. Slavnosti spočívají v tom, že při nich bude prezentovat svoje výrobky několik uzenářských závodů z Vysočiny a jižní Moravy a návštěvníci je budou v rámci ochutnávky hodnotit. Nakonec bude vyhlášeno, co lidem nejvíce chutnalo. Součástí samozřejmě bude doprovodný program pro děti i pro dospělé.