„Myslíme si, že ta cena přispěje k tomu, aby se brambory udržely minimálně na úrovni roku 2012," řekl Josef Králíček z Ústředního bramborářského svazu ČR. „Za sezonu, která dobíhá, bude ekonomika lepší než v minulé sezoně," uvedl Králíček.

O rok dřív farmáři na pěstování brambor prodělali. Brambory pro výrobu škrobu pomáhá udržet na polích jejich zařazení mezi dotované citlivé komodity.

Zemědělci jejich plochy spíš mírně rozšiřují. Pole s konzumními bramborami by podle Králíčka mohla zůstat aspoň na úrovni minulého roku.

Podle konečných údajů o loňské sklizni, které nyní zveřejnil ČSÚ, se v roce 2012 na Vysočině vypěstovalo skoro dvě stě tisíc tun konzumních a průmyslových brambor. Na jejich celkové produkci v zemi se Vysočina podílela více než třetinou.

Konzumní a průmyslové brambory na Vysočině loni rostly na 6 200 hektarech polí. V meziročním porovnání ubylo skoro 800 hektarů. Zavinily to hlavně ekonomické výsledky sklizně z roku 2011, kdy se sice urodilo hodně brambor, ale kvůli nízkým farmářským cenám na nich pěstitelé prodělali. Ve stejné době před rokem jejich zástupci říkali, že za kilogram brambor dostávají jen mezi 1,30 až dvěma korunami. „Rekordy na poli nemají přímou souvislost s ekonomikou tohoto podnikání," podotkl Králíček.

Poslední úroda byla podle Králíčka nižší také v jiných evropských zemích. Českým pěstitelům se na rozdíl od minulých let podařilo významnou část úrody brambor vyvézt. Farmářská cena v Evropské unii je teď srovnatelná nebo o něco vyšší než v Česku a dovoz zvyšuje náklady. Proto se dá podle Králíčka předpokládat, že tuzemští pěstitelé jsou teď schopni zahraničnímu zboží konkurovat.

Sklizeň brambor na Vysočině
                    plocha (ha)        výnos (t/ha)        sklizeň (t)

2010            7 062                27,56              194 592
2011            7 003                34,67              242 769
2012            6 205                32,22              199 922

Věra Stejskalová (ČTK)