Jedna třetina. Tolik z celorepublikové produkce brambor pochází z jejich pověstné české kolébky z Vysočiny. Letošní úroda však pěstitele příliš netěší. Shodují se, že výnosy budou nižší.

„Na hodnocení je brzy, teprve jsme začali kopat, výnosy však budou určitě slabší. Odhadujeme tak o pětadvacet procent nižší než loni. Příčina je očividná, dlouhodobé sucho," řekl Petr Bačkovský, člen představenstva zemědělské společnosti Zemědělská Vysočina. Jeho slova potvrdil také Jiří Smejkal, vedoucí střediska Zemědělského družstva Sedlejov v Urbanově. „Brambor je samozřejmě méně, zhruba dvě třetiny normální produkce, vzhledově jsou ale dobré. Cena je zatím nejistá, ale výnosy budou určitě nižší než loni, takže cena půjde spíše nahoru, popsal Smejkal.

Brambory mají podle Smejkala nejraději dostatek vody a počasí bez extrémních výkyvů. Milimetrové srážkové rozdíly mezi jednotlivými oblastmi mohou znamenat tunové rozdíly ve výnosech.

„Brambor bude samozřejmě méně. U raných nevnímáme výraznější propad, u aktuálně sklízených brambor však už teď odhadujeme až o čtyřicet procent menší úrodu," řekl Miloslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu.

Pěstitelů ubývá

Dá se navzdory těmto škodám mluvit o Vysočině jako o české zlaté bramborové oblasti? Podle ředitele Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě Jaroslava Čepla rozhodně ano. Jedná se především o Jihlavsko, Pelhřimovsko či Havlíčkobrodsko.

Lidé podle něj zapomínají, že brambory jsou složitá a nákladná plodina, co se týče technologií i specifického know-how.

„Pěstitelů, kteří se nebojí pěstovat brambory, je stále méně. Základem pro jejich úspěšné pěstování je dobrá sazba," vysvětlil.

Tím však bramborová věda zdaleka nekončí. Hodnotí se dobrá slupka, hezký vzhled i náklonnost k chorobám. Brambory jsou podle Čepla náročné na znalosti, ošetřování i zkušenosti. Při pěstování konzumních brambor musí zemědělec chránit sazbu proti chorobám a škůdcům, orientovat se ve vhodných možnostech hnojení a reagovat na konkrétní podmínky měnící se v závislosti na počasí.

Na rozdíl od ostatních komodit s dobrými výnosy typu řepky jsou brambory podobné spíše kukuřici, která také trpí počasím. Úroda však neovlivňuje pouze domácí spotřebitele, nýbrž i zpracovatele typu výrobců hranolek či solených bramborových lupínků ti potřebují brambory v určitých velikostech, plodina se tedy bude muset dovážet už kvůli nim. „Naše soběstačnost není dlouhodobě dobrá, vyvážíme brambory na Východ a dovážíme je ze Západu." doplnil Čepl.

Nižší úroda komplikuje produkci i ve Škrobárnách Pelhřimov. „Počítáme s vyššími nákupními náklady," potvrdil vedoucí výkupu brambor Petr Marousek.

Terezie Horváthová