Bohumil Cempírek z Cecho: Buďme slušní. Mezi sebou, k zákazníkům

Jaký to je pocit sfouknout na narozeninovém dortu dvacet svíček?

To, že firma úspěšně funguje dvacet let a daří se ji rozvíjet, to je příjemný pocit. Z provizorních prostor zemědělského družstva jsme se přestěhovali do zcela nové supermoderní haly. Z týmu, kdy jsme byli spočitatelní na prstech jedné ruky, je dnes firma, která zaměstnává více než sto lidí.

Bez ztráty kytičky jste propluli i léty, kterým se ve vaší branži dává přívlastek krize.

Je to dáno nastavením našeho podnikání. Nejsme jen čistě výrobní firma, zabýváme se i obchodem a vývojem. Máme partnery po celé Evropě i v USA, které na trhu zastupujeme.

Zaměstnanost. To je hlavní společenská odpovědnost vás a vaší firmy vůči společnosti?

Určitě. Když k sobě připoutám smlouvou lidi, zapojím je do dění firmy, tak jsem za ně odpovědný. Nejde říci: hele, máme problém, není práce, tak běž domů a už nechoď. To nejde. Za dvacet let jsem to neudělal.

Je to dáno strategií, kdy se firmu snažíte rozvíjet v různých směrech podnikání?

Ano. Vyrábíme, obchodujeme a zabýváme se i vývojem. Můžeme tak lépe čelit turbulencím ve světě podnikání. Jde o to, abychom nestáli na jednom pilíři. Je třeba mít existenci firmy postavenou na více bodech, aktivitách, které se vhodně doplňují.

Je u nás v regionu Vysočiny jednoduché sehnat kvalifikované zaměstnance?

Je to problém a nespoléháme se na to, že ho za nás někdo vyřeší. Spolupracujeme se školami, lidi si sami vychováváme. Nabízíme třeba studentům praxi ve firmě. Problém vzdělávání v Česku je letitý a nezmizí mávnutím kouzelného proutku. Je pozitivní, že se o této bolavé patě průmyslu, kdy je na trhu práce nedostatek lidí s technickým vzděláním, mluví, ale výsledný efekt pro firmy v horizontu příštích let nevidím. Proto se teď musíme spolehnout především sami na sebe a naši schopnost sehnat do firmy kvalifikované zaměstnance.

S jakým vzdělání u vás lidé najdou uplatnění?

Potřebujeme techniky, konstruktéry, technology, obráběče… Tedy technické profese, o kterých se mluví, že na trhu práce teď citelně chybí. Přitom to jsou zajímavé obory se zajímavou náplní práce a s dobrým finančním ohodnocením. Dnes už práce v technických oborech není o tom, že mechanik tahá pilník a mlátí do stroje kladivem. Technologie se v posledních letech neuvěřitelně posouvají a sofistikují.

Jakých vlastností si u svých zaměstnanců ceníte?

Musí mít především vztah k práci, k zařízení a strojům, se kterými pracují. Musí být týmovými hráči.

Kolik si ve vaší firmě vydělají?

Máme zaměstnance převážně s vyšší kvalifikací. U nich se platy pohybují nad průměrnou mzdou v Česku.

Co považujete za hlavní úspěch svého dvacetiletého podnikání?

Podařilo se mně a mým spolupracovníkům postavit tým lidí, který jsme orientovali na prosperitu. Vytvořili jsme ve firmě atmosféru, že všichni máme zájem na rozvoji. Máme jasnou a jednoduchou filozofii. Nechceme vytvořit bublinu, která splaskne. Daří se nám hledat cesty na trhu, které vedou k úspěchu.

Do vaší filozofie patří slovo slušnost.

Já říkám, buďme slušní. Mezi sebou, k zákazníkům. Nedělejme ze sebe borce, kteří všechno vědí, umějí. Buďme slušní, mějme sami k sobě úctu. My přece něco umíme a posunujeme se, pracujeme na sobě. Na tomto principu můžeme firmu dále rozvíjet.

Na trhu zakázek jsou ale ve hře i ostré lokty a ne každý hraje fér.

Dnes je situace taková, že zákazník potřebuje výrobek, který umí vyrobit hned několik firem. My ho musíme přesvědčit, že nejlepší je peníze vložit do nás, že my jsme pro něj správný a především férový partner v podnikání. To je klíčové.

Máte krásné nové sídlo firmy s moderní výrobní halou. To také zapadá do obrazu, kterým se chce vaše firma před partnery prezentovat?

Firma musí působit na zákazníka solidně. Mohl jsem postavit plechovou halu, čistě funkcionalistickou. Ale já jsem chtěl jít jiným směrem vzhledem k lidem v obci i obchodním partnerům. Také zaměstnanci si váží toho, že mohou pracovat v příjemném prostředí.

Dostali jste i čestné uznání v soutěži Stavba Vysočiny.

Naše firma bezprostředně sousedí s rodinnými domy. Proto jsem chtěl, aby přechod mezi rodinnou zástavbou a průmyslovou zónou byl pozvolný, bez ostré hrany.

Dá se říci, že i při stech zaměstnancích jste rodinná firma?

Dnes už nejsme vyloženě rodinná firma. Vztahy ale chceme mít na úrovni rodinné firmy. Takové, jaké by v rodině měly být. Chceme být kolektivem, který se bude navzájem chápat a podporovat.

Je těžší šéfovat firmě nebo obci? Jste starostou obce Polnička již patnáct let.

Je to podobné. Je to o tom, jakými lidmi se obklopíte, s jakými lidmi pracujete. Řídit obec je trochu jiný styl práce, ale za předpokladu, že máte kolem sebe pozitivně naladěné spolupracovníky, zastupitele, je to příjemná záležitost.

To samé platí i o práci ve firmě?

Když budeme slušní k sobě navzájem a když budeme rozumět tomu, co nás živí že nás živí zákazník, když získáme práci, tak je to fajn. Možná mám štěstí, ale zatím jsem žádnou kolizi ve firmě neměl. Za celých dvacet let od nás muselo odejít jenom pár lidí.

Těší vás osobně, že u lidí v obci máte v komunálních volbách opakovaně úspěch?

Samozřejmě. Když jdete se svou kůží do voleb, tak vždy s rizikem neúspěchu, protože lidem do hlav nevidíte. Já dělám práci starosty coby neuvolněný. Máme v obci i neuvolněného místostarostu, ale máme dva úřednické posty na radnici a obec úspěšně funguje.

To je hodně netradiční model.

Ano, ale kdybych se v padesáti letech nechal posadit na radnici a o problematice řízení obce nic nevěděl, tak utečou tři roky a teprve pak bych začal být, jak se říká, v obraze. Kdežto dámy, které v úřadě máme, jsou jednak velmi schopné, ale hlavně problematiku fungování obecní samosprávy perfektně znají. Tak proč je nenechat dělat to, co umí. Na mně je postarat se o funkční propojení výkonné správy zastupitelů s běžným chodem úřadu.

Když se vrátíme k vašemu podnikání, v čem je největší síla společnosti Cecho?

Není moc firem, které by v našem segmentu podnikání byly tak komplexní. Umíme výrobek do posledního šroubku vyvinout, vyrobit formu i lisovat. Navíc umíme obchodovat.

Který výrobní segment je pro firmu klíčový?

To v našem případě není lehké říci. My nechceme jednoho velkého odběratele. My chceme více odběratelů z různých oborů. Dnes je trend dělat pro „autaře". Také pro ně děláme solidním objemem, ale zároveň děláme pro elektronický průmysl, spotřební průmysl i třeba pro medicínu a stavebnictví. Vyrábět pro automobilový průmysl je náročné na kvalitu, ale my mu umíme dodávat. Máme od automobilových firem audit, jsme jejich dodavatelem, ale nejsou jediní. Když dojde k útlumu v tomto segmentu, tak pořád jedeme dál. Vyvíjíme, vyrábíme, prodáváme i servisujeme.

Orientujete se především na drobné výrobky.

To díky technologiím, které máme. Vlastníme hlavně miniaturní lisy, od toho se odvíjí naše výroba.

Jak vidíte dalších dvacet let?

Firmu chceme dál rozvíjet. Děláme všechno proto, abychom byli odpovědní i pro budoucnost.