Investici za bezmála 103 milionů korun podpoří třiapadesátimilionová dotace, kterou se na ni žďárské radnici podařilo získat. Desetihektarový zasíťovaný kus průmyslové zóny naváže na stávající, kde už však není pro investory místo. „Průmyslová zóna Jamská II naváže na zónu Jamská I, jednotlivé parcely budou vznikat na základě požadavků investorů,“ popsal mluvčí žďárské radnice Matěj Papáček.

V průmyslové zóně Jamská II by výhledově měly najít práci asi čtyři stovky lidí. Město se bude snažit do nové části zóny dostat jak rozvíjející se perspektivní místní firmy, tak i investory odjinud. Radnice však už nepočítá s klasickými „montovnami“.

„Společným jmenovatelem musí být výroba s vysokou přidanou hodnotou práce. To znamená firmy s technologicky náročnější výrobou, vývojem nebo zabývající se automatizací, robotikou či pokročilým strojírenstvím. Naopak sklady, logistické parky, obchodní jednotky nebo výroby znamenající vysokou zátěž pro životní prostředí nebudou preferovány. Přínosem je perspektiva vyšších výdělků a stabilita práce ve městě,“ vyjádřil se starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos.

Zóna má být navíc „zelená“. Snahou města je začlenit průmyslovou zónu do krajiny tak, aby její ekologické charakteristiky odpovídaly kulturní krajině před rokem 1950. Město proto chce pomocí připraveného manuálu apelovat na investory, jak mají zavést opatření pro zvýšení ekologické hodnoty území.

Základním požadavkem je pětadvacetiprocentní zastoupení zeleně na stavebním pozemku, a to včetně pětiprocentního podílu zeleně na konstrukci. Výhodou pro investory je tak možnost započítávání zelených střech, případně fasád objektů.

„Dalším příkladem je opatření pro hospodaření se srážkovými vodami ve vztahu k parkovacím a manipulačním plochám. Tam by investoři měli upřednostňovat polopropustné a propustné povrchy. Pokud to nebude provozně možné, bude volena varianta zasakování vody v průlezích podél zpevněných ploch a komunikací,“ upřesnil mluvčí žďárské radnice.