Způsobil to především tlak úřadů práce, které kvůli vysoké nezaměstnanosti nutí podniky upřednostnit domácí pracovníky.

V prosinci minulého roku bylo v kraji evidováno 717 zahraničních pracovníků s povolením, což byl mezi kraji čtvrtý nejnižší počet. Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí mělo o rok dříve na Vysočině povolení 1 069 cizinců.

Koncem roku, kdy bylo v kraji přes devětadvacet tisíc nezaměstnaných, evidovaly úřady práce pouze 916 volných pracovních míst. Na jednu volnou pozici tedy připadalo dvaatřicet domácích uchazečů.

V minulém roce se v kraji naopak mírně zvýšil počet pracujících občanů ze zemí Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska, kteří povolení nepotřebují. V prosinci jich na Vysočině pracovalo 2 343, v meziročním porovnání o 180 víc. Dohromady bylo v této době evidováno v kraji kolem všech 3 600 zaměstnaných cizinců.

Nejvíc platných pracovních povolení v kraji, 351, měli v prosinci 2010 cizinci na Jihlavsku. „Jihlava je krajským městem, má větší průmyslovou zónu, širší spektrum výrobní sféry i služeb, než je tomu u ostatních okresních měst v kraji Vysočina,“ vysvětlila mluvčí jihlavského úřadu práce Jarmila Klejzarová. Doplnila, že mezi okresy s krajskými městy v Česku patří Jihlavsko mezi ty s nejnižším počtem pracovních povolení pro cizince.

Kvůli hospodářské krizi se počty povolení na Jihlavsku v posledních dvou letech snížily skoro o tři čtvrtiny a stále klesají. Dnes jich je evidováno 311. „Nových vydaných povolení bylo v roce 2010 pouze několik, vždy ve zcela výjimečných případech,“ přiblížila mluvčí. K prodlužování povolení podle ní přistupuje úřad velmi individuálně.

Na Havlíčkobrodsku mělo loni v prosinci pracovní povolení 170 zahraničních pracovníků a na Žďársku 161. Na Třebíčsku, které má v kraji nejvyšší nezaměstnanost, pracovalo s platným povolením pouze devatenáct cizinců. Ještě o tři méně bylo na Pelhřimovsku.

Pelhřimovský úřad práce vydává pracovní povolení jen ve výjimečných případech. „Jsou to lidé, kteří jsou zpravidla vyžadováni na činnost, na kterou nemůžeme sehnat naše zaměstnance. V některých případech se jedná o specialisty,“ přiblížil zástupce ředitele Josef Hejda. U běžných pracovníků se povolení vydává nejvýš na půl roku, u specialistů je to na rok.

VĚRA STEJSKALOVÁ (ČTK)