Zemědělci mají jasno, že po nevydařených žních klepou na dveře další problémy.

Obiloviny a řepka jsou v těchto dnech už definitivně pod střechou, ale venku deště podmáčejí brambory a kukuřici.

Plodiny kvůli dešťům pomaleji dozrávají a ztrácejí na kvalitě.

„Mám obavu, že kdo na Vysočině zasel kukuřici na zrno, vyjde naprázdno, protože zrno nestačí dozrát. Kukuřici na siláž zemědělci nestačili až na výjimky zpracovat, protože většinou není zralá pro sklizeň,“ ve zkratce uvedl ředitel krajské agentury pro zemědělství a venkov Jan Štefka.

„Kukuřici děláme jen jako krmení na siláž. Zatím jsme do ní nevjeli, čekáme, až víc naroste,“ řekla včera předsedkyně Zemědělské společnosti Zhoř Jana Lokvencová.

„Hlavní je, že všechno ostatní máme pod střechou, přestože letošek byl na počasí extrémní,“ doplnila předsedkyně.

„Zatím víme bezpečně, že výnosy kukuřice na východní Moravě budou slabší, jinak nikde sklizeň nelze odhadnout. Počasí nám velí a sklizeň stojí,“ uvedl včera pro Deník po velké komoditní radě viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla.

Zemědělské družstvo Sedlejov pěstuje kukuřici na siláž. „Ještě není zralá do siláže, porosty jsou proti normálnímu roku pozadu. Do zralosti kukuřice si počkáme nejméně dva týdny, a to je ještě hodně,“ naznačil sedlejovský předseda Jindřich Pospíchal. Doplnil, že v zemědělství pracuje 30 let, ale tak nevydařený rok jako letošek nezažil.

Podobně jako na kukuřici se počasí podepisuje na bramborách. Někde sice využili suché dny, ale sběr brambor zakrátko deště zastavily. „O sklizni brambor se teď nedá mluvit, srážky neumožní nejméně do konce týdne vjet na pole. V brázdách mnohde stojí voda,“ potvrdil včera tajemník Ústředního bramborářského svazu ČR Josef Králíček. Vysočina je nejvýznamnějším bramborářským krajem s třetinou celostátní produkce.