Živnostníků přibylo na Vysočině za minulých pět let přes 8000, což od roku 2006 představuje růst skoro o dvanáct procent. Někteří lidé se rozhodli pro podnikání, protože ztratili zaměstnání. Takové případy zaznamenala i havlíčkobrodská hospodářská komora. "Setkáváme se s častějšími návštěvami lidí, kteří chtějí vstoupit do podnikání," řekl ředitel komory Aleš Kadlec. Propuštění lidé si zakládají živnost ve stejném oboru. Zaměřují se hlavně na řemesla, například na práce pro stavebnictví.

Nejvíc živnostníků, přes 17 600, působí na Žďársku, které je nejlidnatějším regionem Vysočiny. Na Jihlavsku bylo koncem minulého roku necelých 16.900 živnostníků. V nejmenším z pěti okresů Vysočiny, Pelhřimovsku, jich podnikalo asi 11.500.

Celkový počet ekonomických subjektů na Vysočině stoupl během loňska rovněž o 2,5 procenta na 103.510 subjektů. Fyzické osoby představovaly čtyři pětiny tohoto počtu. Právnických osob bylo kolem 20 500, z toho 7600 obchodních společností.

Zaměstnance loni ve statistikách vykázalo kolem jedenácti tisíc firem. Víc než 250 lidí pracovalo v 85 podnicích, naopak 8450 firem dávalo práci jen jednomu až devíti pracovníkům.

Podnikatelé na Vysočině se nejvíc věnují obchodu a službám v ubytování a ve stravování. Takové zaměření má přes 27 700 ekonomických subjektů. V průmyslu jich působí 15.700 a zhruba o 2000 méně ve stavebnictví. Zaměření na zemědělství, lesnictví a rybolov převažuje u necelých 7900 jednotek. Tyto zemědělské obory ale od roku 2006 vykázaly největší pokles podnikatelské aktivity, ubylo v nich přes 2800 podnikatelských subjektů.