Sice nedokázal obhájit loňský triumf, ale druhé místo za letošním lídrem Nino Schurterem kvitoval. „Už jsem přece jen potřeboval dobrý závod. Vyšlo mi všechno perfektně, ale ke konci jsem už měl těžké nohy," přiznal biker z Ústí nad Orlicí.

Od startu jste operoval na špici závodu a držel jste velkou šanci na obhajobu loňského vítězství. Kde jste viděl klíčový okamžik, že vám Schurter poodskočil?

Měl jsem vytipované místo, kde zaútočím. Bylo to na posledním výjezdu, kde jsem oproti Ninovi volil jinou stopu. V předchozích průjezdech jsem tudy nejel naplno, tentokrát jsem zabral, ale nevyšlo to. Seklo se mi kolo a Nino tam byl o půl metru, metr dříve. Tím mě trochu zbrzdil, poodjel mi a potom to už nešlo. Přece jen se necítím ještě úplně dobře, takže jsem spokojený, že to vyšlo aspoň na druhé místo.

Myslíte, že Schurter přečetl váš záměr?

Možná ano, ale jel v té chvíli pořád rychle. Bylo to trochu o náhodě.

Nepadla v tu chvíli nějaká ostřejší slova?

(smích) Byl jsem na výjezdu naštvaný, ale taková slova nepadla.

Nebylo chybou spoléhat se jen na tenhle moment?

Samozřejmě, že to nebylo ideální. Jenže já nejsem v situaci jako loni, že si můžu na trati dělat, co bych chtěl.

Právě loni jste šlápl do pedálů už po zaváděcím kole. Nenapadlo vás pokusit se o něco podobného i tentokrát?

Ani ne, nemělo by to smysl. Na to jsem neměl, ale samozřejmě jsem chtěl jet rychle, abych někde nezůstal viset. To by mohlo mít fatální následky.

S jakým cílem jste vůbec vjížděl do posledního šestého kola?

Chtěl jsem to ze začátku napálit, vyvarovat se toho, aby mě některý z kluků zabrzdil a mohl bych tak ztratit. Snažil jsem se jet více hlavou a to se mi povedlo.

V té chvíli s vámi a Schurterem jel i váš stájový kolega Burry Stander. Nepokusili jste se nějak taktizovat?

Tahle trať je velice náročná a technická, taktizovat nemělo smysl.

Váš švýcarský soupeř si moc přál v tomhle závodě zvítězit. Věděl jste, že v den závodu slaví šestadvacáté narozeniny?

To jsem nevěděl, protože jsem se s ním v areálu nepotkal, ale popřát jsem mu už stačil.

Loni jste vyhrál s přehledem stylem start cíl, letos jste doslova vybojoval druhé místo. Hřeje vás víc na duši?

(smích) Před závodem jsem cítil lehkou nervozitu. Přece jen jsem už potřeboval dobrý závod a vyšlo to perfektně. Ano, zahřálo mě to, loni jsem byl v Novém Městě v jiné pozici. Vždycky mrzí, když přijdete takhle před koncem o vítězství, ale tohle druhé místo je dobré. Pevně doufám, že jsem se chytil a další závod bude ještě lepší.

Už před závodem jste věřil, že vám můžou hodně pomoci fanoušci…

A pomohli. Bylo neskutečné, jakou zase udělali atmosféru. Za to jim patří dík.

Při průjezdem cíle jednotlivých kol jste vždy projel na prvním místě. Tribuny ale byly vylidněné, protože většina fanoušků byla v lese. Nemrzelo vás to?

I tak atmosféra byla super. Pořádně jsem hlavně vnímal svůj fanklub z Ústí nad Orlicí. Hasičská siréna motorová pila, super.

Jak se fandí motorovou pilou?

(smích) Nevím, ale člověk cítí neskutečný řev. Pomohlo mi to.

Pomůže vám novoměstský výsledek psychicky?

Určitě, hodně jsem si oddechl. Zase jsem o něco chytřejší. Už budu mít nějaký návod, jak zareagovat na některé problémy.

Jak to nyní vidíte vzhledem k olympijským hrám?

Cítím, že z hlediska vytrvalosti to je dobré, dynamika ještě chybí. V týdnu jsem se necítil OK, ale byl jsem po zimě z tréninku přetažený. Dva dny odpočinku pomohly.

Takže jste už konečně našel recept, jak odpočívat…?

(smích) Vím, kam míříte. Loni jsem měl hodně těžkou a dlouhou sezonu. Navíc jsem měl hodně jiných společenských aktivit a často nedokázal říct ne. Teď už to vím, musím program zjednodušit a více relaxovat.

Relaxovat znamená projet se na kole, nebo praštit sebou na gauč k televizi?

Tak tohle já jsem moc neuměl. Takže právě ten odpočinek třeba u televize by měl přijít… (smích)

Když se vrátíme zpět k Londýnu. Napověděl něco tento závod?

Nic důležitého. Byl to závod jako každý jiný. Nino sice vyhrál dva závody Světového poháru, ale nikdo výrazně nevyčnívá. Pole je vyrovnané. Ne, teď není nic rozhodující.