Závody byly vypsány pro tratě o délkách jeden, osm a dvanáct kilometrů. Navíc byla otevřena i hobby kategorie pro psy a saně na trati osm kilometrů.
Závodníky na tratích kolem Třech Studní čekala jedna podstatná změna, byl tam sníh. Dobré sněhové podmínky totiž v posledních letech nedoprovázely vysočinský mushing zcela automaticky.
Například předloni se závody psích spřežení u Horníku nekonaly, neboť nebylo na čem jezdit.
Současná trať byla rychlá, technická a upravená rolbou v místním lese a loukách. Autor článku si ji po závodech sám projel na lyžích, mushery na ní mohly trápit maximálně občasné nečistoty v podobě jehličí v lese nebo ojedinělá hlína na pláních, přece jen by sněhová pokrývka potřebovala na Žďársku ještě pár centimetrů k dobru.
Za zlatem z Aljašky
Jízda se psím spřežením (mushing) je sport, který vychází z běžné praxe přepravy osob a materiálu v arktických nebo antarktických oblastech. Pro tah byli vždy využíváni psi nenároční a odolní, často totiž dostávali potravu, jen když se podařil dobrý úlovek.
