Svěřenci Vlastimila Veverky, kteří v předcházejících kolech vyřadili Dolní Cerekev (II. liga), Nové Veselí a Bohunice (oba I. liga), narazili na extraligovou kvalitu v podání Lovosic.

Loňský vítěz poháru a před týdnem ještě vedoucí tým nejvyšší soutěže přivezl až na zraněného reprezentanta Jiřího Motla to nejlepší a po excelentním vstupu do utkání v pohodě dokráčel do čtvrtfinále. Sportovně vyzrálé publikum i přes porážku 34:18 fandilo až do poslední vteřiny, po níž si Velkomeziříčští užili dlouhé ovace vstoje.

„Na začátku jsme měli obrovský respekt. Lovosice jsou prostě jiná třída," věděl kouč Vaverka. „S tímhle hráčským materiálem, který máme, jsme byli rádi za každý vstřelený gól," uznal roli outsidera a dodal: „Diváci přišli a i přes nepříznivý výsledek nás stále hnali. Škoda jen, že jsme nebyli v optimální sestavě na střední spojce, mohli jsme hrát důstojnější roli."

V. MEZIŘÍČÍ LOVOSICE 18:34

Podání rukou během prvního útoku domácích a šlo se na věc. To bylo od hostů ale na dlouho poslední přátelské gesto. Favorit nasadil nejlepší dostupné hráče, kteří svou agresivitou a sílou naprosto znemožňovali rozvinout jakoukoliv útočnou akci. Když už nějaká střela prošla, exceloval gólman Artur Adamík.

Klíč od jeho svatyně půjčit nikomu nehodlal. Předváděl jisté zákroky, nadvakrát zastavil míč na brankové čáře, a když byl překonán, pomohla mu tyč. Naopak hosté se na rozdíl od druholigových borců v ofenzivě moc nezdrželi. Co útok, to gól. Brankář Kotík neustále lovil lovosické úlovky ze své sítě. Poprvé si na míč vlastně pozitivně sáhl až v 9. minutě, kdy vychytal Sýkoru.

„Byl jsem na podobný průběh částečně připravený, ale ty jejich střely mě i tak docela srážely dolů. Kluci mi moc nepomohli," mrzelo Libora Kotíka, jehož držela nad vodou vysoká návštěva. „Byli jsme hrozně natěšení, přišlo tolik lidí…," hledal ta správná slova.

Trápení pokračovalo. Jindy přesný Matušík v ofenzivě ze spojky jen provětrával pevné bloky, pozorně bráněný Večeřa se ani do zakončení nedostával. V 11. minutě řešil kouč Vaverka stav 0:7 oddechovým časem. Po něm se domácí konečně dočkali. První zámek za Adamíkem odemkl křídelník Jiří Kaštan.

„Dostal jsem se k odraženému míči a padlo to tam," vzpomínal hrdina okamžiku. Téměř tři sta natěšených fandů vykřiklo nadšením. „Skandovali moc, až jsem se toho lekl," vyhrkl. „Před třemi lety jsme tu měli Třeboň, ale tohle bylo maso. Myslím, že se házená lidem líbila," doufal.

Gól Meziříčské nabudil. Pomohl jim i fakt, že hosté postupně protočili sestavu. Dalších jedenáct minut se hrála vyrovnaná partie, tento úsek domácí vyhráli 6:4. Jenže závěr už opět patřil Lovosicím, a tak se šlo do kabin za stavu 7:16.

Druhou půli načal svou čtvrtou brankou nejlepší střelec zápasu Vítězslav Večeřa, jehož součet se nakonec zastavil na úctyhodných osmi zásazích. Lovosice předváděly moderní rychlou házenou. To už jejich útočné smršti čelil druhý brankář Ondřej Poul, jenž několikrát vychytal samostatné úniky křídel a vyvolal údiv na tvářích zkušených borců Lovosic. Landa s Berkou se jen výmluvnými pohledy na dálku ptali svých spoluhráčů, jak to, že to tutovku neproměnili.

Největší zbraň soupeře? Rychlost a přesnost provedení. Náskok proto úměrně s časem narůstal, až se zastavil na konečném šestnáctibrankovém manku.

Diváky i domácí hráče v utkání uchvacoval nezastavitelný rychlík Lukáš Malý, či zkušený generál rozehrávky Milan Berka. Příprava přitom na druholigový celek nebyla valná. „Na Meziříčí jsme se nepřipravovali. Všechno podřizujeme nedělnímu televiznímu utkání s Duklou. Nechci, aby to vyznělo arogantně, ale zápas pro nás byl takovým lepším tréninkem," usmál se při hodnocení hostující kouč Vladimír Šuma. „Před čtrnácti dny jsme hráli pohár v Boleslavi, kde se nám úvod nevydařil. Dneska bylo vidět, že kluci nastoupili koncentrovaní, chtěli hrát," dodala bývalá hráčská ikona, která si po utkání v trenérské šatně vyměňovala názory na házenou a pochutnávala na připraveném občerstvení.

Prostředí ve Velkém Meziříčí Šumu příjemně překvapilo. „Mají tady výborného řezníka," pobavil při pojídání tlačenky všechny přítomné. Vážným hlasem navázal: „Pro nás šlo o pohlazení. Hrálo se před skvělým publikem, které bylo slyšet, ať to bylo o pět nebo o deset. Přeji proto domácím, aby lidi takhle chodili dál."

Sestava a branky: Kotík, Poul Večeřa 8, Pavliš 3, Trojan 2, V. Hron 1, Živčic 1, Fischer 1, Kaštan 1, Matušík 1, Lečbych, Necid, Konečný, Kubiš Adamík, Šálek Malý 5, Krahulík 4, Sýkora 4, Franc 3, Chroustovský 3, Hes 3, Jonáš 3, Berka 3/1, Klimt 2, Kolomazník 2, Landa 2, Jelínek. Sedmimetrové hody: 0 2/1. Vyloučení: 1:2. Diváci: 261. Poločas: 7:16.

---------------------

Je nutné, snažit se jim přiblížit, hledal plusy osmigólový Večeřa

Velké Meziříčí - Pan nepostradatelný. Levoruká spojka Velkého Meziříčí opět úřadovala. Fanoušci házené se při středečním podvečerním utkání s Lovosicemi nejvíce těšili na dvě osmičky. Zatímco reprezentant Jiří Motl kvůli zranění nedorazil a podle zpráv trenéra přijde i o blížící se zápasy národního týmu, domácí hráč s číslem 8 nechyběl. Ústřední postavou druholigového celku se stal podle očekávání Vítězslav Večeřa, který symbolicky zatížil lovosické konto 8 góly. Hráč ročníku narození 1989, který má za sebou dva roky v extraligovém Brně, loňskou sezonu v Zubří a ve své sbírce vlastní i zlato z akademického mistrovství světa 2012 v Brazílii, odehrál proti Lovosicím střelecky nejvydařenější zápas své kariéry. „V životě jsem jim tolik gólů nedal, je to asi můj největší vrchol kariéry," nakrátko se rozesmál stále ještě lehce zklamaný Vítězslav Večeřa, jenž uzavřel letošní pohárové konto na 28 gólech ze čtyř zápasů.

Už máte v kariéře něco za sebou, takže jste věděl, co vás čeká. Jak hodnotíte zápas?

Všechna očekávání se potvrdila. Lovosice předváděly tvrdou obranu a rychle přecházely do útoku. Kluky jsem upozorňoval na Berku, že bude rozehrávat a křížit, ale stáli jsme na šestce a sledovali, jak nás hosté rozstříleli. S tímhle problémem se teď v poslední době bohužel potýkáme. Když měli nahráno, prostřídali a utkání dohráli v klidném tempu, aby se nezranili. To, že jsme dali pár branek po sobě, byly jen záchvěvy.

Vaši spoluhráči se aspoň na vlastní kůži přesvědčili, že mohou na tréninku zlepšovat úplně všechno…

Hlavně obranu, ze které vše vychází. Na začátku jsme neubránili ani jeden útok. Navíc v ofenzivě jsme nic neproměnili. Dá se říct, že jsme ubránili jen to, co oni nedali.

Hlavně se na vás valil jeden rychlý útok za druhým.

Vycházelo to z chyb v útoku. Báli jsme se vystřelit, a tak jsme pořád cpali nahrávky na obsazeného pivota.

Asi jste ani nečekali, že byste zvítězili. Utkání nakonec skončilo o šestnáct branek. Vypovídá to o něčem?

Výsledek tak špatný není. S Brnem jsme dostávali i o osmnáct. V házené je to hned.

Stal jste se nejlepším střelcem utkání. Měl jste pocit, že se vám daří?

Ne to vůbec. Většinou jsem dával branky po kombinacích od kluků.

Jak vlastně probíhala příprava na český špičkový tým?

Rozebrali jsme si všechny hráče, takže kluci zhruba věděli, co od koho mají čekat. Třeba Chroustovského klasický podstřel jsme si pohlídali, ale důraz Berky všechny překvapil. Je to kus chlapa. Má obrovskou sílu. Odvláčel, odstranil naše hráče a nechával spoluhráče střílet.

Může vám tohle utkání nějak pomoci?

Každý zápas proti silnějšímu soupeři je pozitivní. Víme, co zlepšovat. Teď je nutné, snažit se k těm hráčům přibližovat.

Teď je ale potřeba hodit pohár za hlavu a znovu se soustředit na sobotní ligu (utkání začíná v 17 hodin, pozn. autora), kde jste prohráli dvakrát za sebou.

Hrajeme doma se Sokolnicemi. Chtěli bychom vyhrát a napravit tak tu domácí porážku od Hustopečí. Vše musí vycházet z obrany, pokud budeme špatně bránit, nemůžeme pomýšlet na body.