Nešťastná nehoda Dilana van’t Hoffa se udála na slavném okruhu Spa-Francorchamps. Osmnáctiletý Holanďan zde za téměř nulové viditelnosti těžce havaroval na mokré vozovce.
Tragická událost se stala v závodě evropského šampionátu Formula Regional v rámci soutěžního víkendu mladých nadějí při příležitosti vytrvalostní čtyřiadvacetihodinovky.
Na belgickém okruhu Spa-Francorchamps se za slavnou zatáčkou Eau Rouge stala smrtelná nehoda podruhé po čtyřech letech - v roce 2019 podlehl vážným zraněním formule 2 francouzský pilot Anthoine Hubert, do jehož vozu narazil v rychlosti kolem 270km/h Američan Juan Manuel Correa.
Bianchi byl blízko angažmá ve Ferrari
Posledním jezdcem formule 1, který zahynul na následky nehody v závodě, je Jules Bianchi. Talentovaný Francouz vstoupil do světa královny motorsportu v roce 2013 ve stáji Marussia. O rok později se už mluvilo o přestupu do Ferrari, kde měl rodák rodák z Nice nahradit Kimiho Räikkönena.
Velkého posunu se ale nakonec Bianchi nedočkal, tragickou se mu stala Velká cena Japonska z roku 2014. Ve 43. kole ztratil francouzský pilot kontrolu na podmáčené vozovce v místě, u kterého odklízel jeřáb monopost Adriana Sutila. Bianchi ve vysoké rychlosti jeřáb nešťastně trefil, což mu způsobilo těžká poranění hlavy.
Zdravotní stav pětadvacetiletého jezdce se později po přejezdu do nemocnice stává kritickým, ale stabilizovaným. Další měsíce přinesly pouze pesimistické zprávy. Tři čtvrtě roku po těžké havárii pak pilotova rodina oznamuje, že francouzský závodník zemřel.
Pro McLaren byl Villeneuve drahý
Dalším z tragicky zemřelých jezdců byl Gilles Villeneuve, jenž se dostal do formule 1 v roce 1977, kdy zaujal legendárního pilota Jamese Hunta, který se ve stáji McLaren přimluvil, aby britský tým perspektivního závodníka angažoval.
Villeneuve byl ale pro vedení McLarenu příliš drahý, a tak se Kanaďan přesunul do Ferrari, které vyrazilo do boje s monopostem 126C, jenž byl poháněný přeplňovaným motorem. První úspěchy přichází v roce 1982, kdy vypadá maranellský vůz velmi slibně, poté ale přišla kvalifikace na Velkou cenu Belgie.
Na okruhu Zolder Villeneuve vyjel, záhy se mu ale připletl do cesty výrazně pomalejší Jochen Mass. Německý pilot se snaží uhnout a uvolnit závodní stopu, v ten stejný okamžik se ale Villeneuve rozhodně Masse předjet. Náraz kanadského pilota vystřelí do vzduchu, po dopadu zůstává jeho tělo bezvládně ležet v monopostu. Po převozu do nemocnice lékaři konstatují s životem neslučitelná zranění krku.
Senna před tragédií varoval
Vůbec nejlepší jezdec historie formule 1, takto je řadou fanoušků označovaný Ayrton Senna. Brazilský pilot vyhrál během devíti sezon třikrát titul mistra světa, poté se rozhodne přestoupit z McLarenu do Williamsu. Na nový vůz FW16 má Senna řadu stížností - nešetří nová pravidla, kontrolu trakce či protiblokovací systém ABS.
„Bude to sezona plná nehod a já se odvažuji říci, že budeme mít štěstí, pokud se něco vážného nestane,“ prohlásil Brazilec před začátkem ročníku 1994.
Na okruhu Imola sice Senna opanuje kvalifikaci, nadále si ale stěžuje na chování vozidla, do toho při tréninku vážně havaruje Rubens Barichello, následně při kvalifikaci tragicky bourá Roland Ratzenberger, který nakonec zraněním podlehne.
V sedmém kole Velké ceny San Marina tehdy čtyřiatřicetiletý Brazilec vylétne ze zatáčky Tamburello a přímo trefuje betonovou bariéru. „Zvedl jsem jeho víčka a z jeho zornic bylo jasné, že má těžká poranění mozku. Zvedli jsme ho z kokpitu a položili ho na zem. Jak jsme to udělali, vydechl, a přestože nejsem věřící, cítil jsem, jak v tu chvíli odešla jeho duše,“ popsal tragickou událost vrchní medik Sid Watkins.
Nekorunovaný král
Rakouský pilot Jochen Rindt začal v koloběhu formule 1 závodit v roce 1964, největší úspěchy rodáka z Mohuče jsou zapsány ve stáji Lotus. Manžel finské modelky Niny Lincolnové označil vůz Lotus 72 za vůbec nejlepší té doby.
Tragická událost Rindta se datuje do Velké ceny Itálie na okruhu Monza v září 1970. Okruh byl velice rychlý, což vedlo jezdce k odebrání přítlačných křídel k dosáhnutí nejvyšší rychlosti, příčinou smrti ale bylo podle následného vyšetřování selhání pravé přední brzdy. „Jeli jsme velice rychle a on čekal se zabrzděním. Monopost najednou zatočil doprava, pak doleva a zase doprava, načež rychle vjel doleva, do svodidel,“ okomentoval celý moment přímý svědek havárie Danny Hulme.
Rindt používal jen část popruhů dřívějších pásů, aby mohl v případě vznícení vozu urychleně opustit monopost. Důsledkem toho ale tehdy osmadvacetiletý Němec podklouzl pod pásy a utrpěl smrtelné poranění v krční oblasti. Řada tehdejších hlasů navíc mluví o tom, že sanitka cestou do nemocnice zabloudila a Rindta dovezla k lékařům pozdě.
Rindt během sezony vyhrál pět z deseti závodů, i přes tragickou nehodu ho už nikdo z jezdců v celkovém hodnocení nepředstihl. Německý pilot je tak dodnes jediným, kdo se stal mistrem světa formule 1 in memoriam, proto se také Rindtovi přezdívá Nekorunovaný král.
Zelené peklo
Vůbec nejznámější havárií ve světě formule 1 zůstává nehoda z 1. srpna 1976, kdy Niki Lauda přežil na starém okruhu Nürburgringu, jemuž se přezdívalo Zelené peklo. Rakouský pilot nechtěl k závodu vůbec nastoupit, protože okruh neměl rád, nakonec se ale nechal lidmi od Ferrari k závodu přemluvit.
Hned v prvním kole dostal Lauda v rychlosti 250 hm/h smyk v místě zvaném Bergwerk. Jeho vůz pak neovladatelně zatočil doprava a narazil do svodidel, která ho následně vymrštila zpět na dráhu. Stroj se poté dostal do dráhy Surteesu Bretta Lungera, který do něj narazil.
Bezvládné tělo z plamenů dosahujících vražedné teploty 800 stupňů Celsia vyprostili jeho kolegové Lunger, Arturo Merzario, Guy Edwards a Harald Ertl. Laudovi se navíc během nehody svezla helma z hlavy, tudíž kromě otravy oxidem uhličitým utrpěl těžké popáleniny na tváři.
Lauda však celý svět šokoval, když se pouhých devětatřicet dnů po nehodě vrátil na trať a bojoval až do posledního závodu o mistrovský titul. Rakušan ale nakonec ve Velké ceně Japonska kvůli nebezpečnému dešti zajel ve druhém kole do boxů a vzdal. Titul tak v roce 1976 získal James Hunt.
„Můj život má větší cenu než titul,“ řekl Lauda.
