Tamní celek tak vylepšil své loňské postavení o tři příčky. „Za daných okolností je pro nás tento výsledek uspokojivý," říká Vlastimil Vaverka
Jak se vám podařilo naplnit předsezonní cíle?
Před zahájením sezony jsme měli za cíl umístění někdo kolem středu tabulky, abychom byli dál od sestupových pozic. Naší snahou bylo vyhrávat domácí zápasy a něco dovézt i z venku. Sezona nakonec proběhla podle předpokladů a dle našich tréninkových možností. Většina hráčů studuje vysoké školy, což nás omezuje v přípravě. Tréninky doháníme, jak se dá. Takže se snažíme chodit i v sobotu nebo neděli podle toho, kdy hrajeme. Za to bych chtěl klukům poděkovat, protože to na této úrovni není úplně obvyklé. Během roku nás navíc postihla celá řada zranění důležitých hráčů, a tak je konečná šestá pozice za daných okolností uspokojivá.
Kdybyste měl zhodnotit úroveň soutěže, jak byste odpověděl?
Soutěž se vyvíjela podle předpokladů a o postup si to rozdalo zkušené družstvo Hustopečí a ambiciózního Nového Veselí. Hustopeče podle mého názoru vyhrály zaslouženě, protože měly vyrovnanější kádr. Naopak zklamáním byl pro mě výkon Maloměřic, které se spoléhají jen na jednoho hráče a bez něj byly průměrné. Ale ani my jsme se zraněním nevyhnuli.
Zraněných bylo opravdu hodně…
Když to vezmu jmenovitě, tak první problém měl Roman Matušík. Naše nejzkušenější spojka nakonec neodehrála kvůli bolestem zad ani jedno utkání. Martin Kříbala odstoupil ze sezony kvůli zranění kolene a kotníku. Pavol Živčic se zápěstím a Jakub Bezděk s ramenem dohráli sezonu se sebezapřením a hned šli na operaci. Oběma bych chtěl touto cestou popřát rychlý návrat na hřiště.
Jak jste se s tím vypořádali?
Zraněním Matušíka družstvo přišlo o hlavního střelce. Z toho vyplynulo, že se letní příprava zaměřila na obranu, což se nám vyplatilo. V některých zápasech jsme nedostali ani 20 branek, což je pro nás velmi dobré. Zásluhu na tom mají i oba brankáři, jak zkušený David Stoklasa, tak i stále se zlepšující mladík Libor Kotík. Ondra Poul, který odchytal sezonu za B-tým, je velkým příslibem do budoucna. Na Matušíkovo místo naskočil Petr Kříbala, jenž odehrál sezonu s velkým zatížením. S touto rolí se ale popasoval velmi dobře. Rovněž se nám podařilo zabudovat do áčka kluky z našeho rezervního týmu. Osvědčil se jak Pavel Strašák na pravé spojce, tak i Vít Trojan na střední spojce.
Zalovte v paměti a prozraďte, které zápasy z letošního ročníku vám utkvěly v hlavě?
Nejvíce si ceníme výhry 21:19 v Kostelci na Hané, tamní družstvo totiž ještě loni hrálo první ligu. A naopak nejméně se nám povedl domácí zápas s Prostějovem (27:36).
Velkou radost vám asi dělá i váš odchovanec Vítězslav Večeřa…
To máte pravdu. Víťa hostuje v extraligovém celku Házená Brno. Náš klub mu umožnil, aby se soustředil pouze na extraligu a odměnou nám za to jsou jeho výkony. Za letošní rok v ní stihl nastřílet 121 gólů. Tím je nedostižně nejlepším odchovancem z Vysočiny. Jeho výkony zaujaly i trenéra akademické reprezentace ČR, který ho zařadil do širšího výběru na MS v Brazílii. Doufám, že mu to vyjde.
Co příští ročník? Nechystáte se atakovat medailová umístění?
To bych rád, ale máme mladý kádr, který potřebuje ještě nějaký čas dozrát. Pokud se udrží pohromadě a kluci zůstanou u házené, tak klidně můžeme v budoucnu útočit na postup. Pozitivní signál je, že nikdo nechce končit. Nyní budeme čekat na příchod dorostenců, kteří budou mít možnost se ukázat. A řeknu vám ještě jeden postřeh.
Povídejte.
V posledních zápasech jsme zkoušeli ofenzivnější obranu, a všiml jsem si, že to kluky i na konci té dlouhé sezony bavilo. Což je skvělá zpráva.
