Proč jste se z několika nabídek nakonec rozhodl přijmout tu z KP Brno?

Už jsem skoro kývl na nabídku z Polska, pak se ale ozvali z Brna. Především s ohledem na rodinu, která půjde se mnou, jsem se rozhodl pro ně. Důležitou roli sehrálo i to, že Brno mělo o mé služby zájem už dobré tři roky. S panem Koskem, jeho majitelem, to bylo velice seriózní jednání, cítím skutečně velký zájem.

Na jak dlouho a s jakými cíli do jihomoravské metropole přicházíte?

Smlouvu jsem podepsal na tři roky, cíle mám postupné. Především klub stabilizovat, protože vedle trénování budu působit také ve funkci sportovního ředitele. Pro následující ročník je cílem postup do play-off, v další sezoně vybojovat evropské poháry a v té třetí si je zahrát.

Exotika v Kataru či trénování v kvalitní polské lize vás nelákaly?

Katar mě příliš neoslovil, tam se chodí hlavně pro peníze. Život v takové destinaci si navíc ani neumím příliš představit, jsem spíše venkovský typ člověka. Nabídka z Polska mě po sportovní stránce opravdu hodně lákala, ale tam by se mnou rodina jít nemohla. A já jsem žil posledních pět let na její úkor, nyní jí to chci trochu vrátit.

Brněnský celek rozhodně nepatří k extraligové elitě, spíše naopak. Dá se říci, že je pro vás velkou výzvou jej vytáhnout podobně, jako před léty Nové Veselí?

Je to obrovská výzva. Bylo pro mě obrovsky těžké odejít z klubu, který funguje. Na druhé straně je Brno univerzitním městem, ten potenciál je tu obrovský. Rozhodně sem nejdu kvůli tomu, abychom se v tabulce plácali někde kolem desátého místa.

Jaká je vlastně situace v brněnském klubu? Proč se celek z druhého největšího města v Česku potácí v extraligovém podpalubí?

Těžko říci. Poslední čtyři sezony Brno nebylo v play-off, přitom jde o klub, který je ekonomicky rozhodně silnější, než Nové Veselí. Jsem samozřejmě v očekávání, ale musím se nejprve seznámit se situací v klubu. Věřím, že se nám podaří brněnskou házenou vytáhnout tam, kde by ji všichni chtěli vidět. Jak jsem už říkal, potenciál tu rozhodně je, ale nic konkrétnějšího zatím sdělit nemohu, protože kvůli karanténě do Brna ani nemohu osobně zajet. Informace tak postupně získávám od majitele pouze přes telefon.

Nebudete do svého nového působiště lanařit některého ze svých dosavadních svěřenců?

Chci z Nového Veselí odejít v dobrém a zároveň si také přeji, aby tým i nadále fungoval. Ovšem vzhledem k tomu, že tu zřejmě sníží stavy hráčů ze zahraničí, je možné, že za mnou jeden z nich dorazí. Dva mladí hráči pak chtějí jít do Brna studovat, ti by tam tedy zamířili bez ohledu na mě. Z české osy týmu nikoho určitě brát nebudu, nehodlám stavět úspěch Brna na poklesu Nového Veselí.

V Novém Veselí nyní řeší otázku vašeho nástupce. Dával jste třeba vedení nějaký tip?

Je to jedna z mála věcí, do které jsem vůbec nechtěl mluvit. Toto mi totiž nepřísluší, je to vyloženě věcí vedení klubu.

Jaký je nejsilnější moment, který si z uplynulých dvaceti let trénování v Sokolu odnášíte?

Těžko říci, celých těch dvacet let je silným momentem. Začínali jsme prakticky od nuly a dostali jsme klub až do Evropy. Každým rokem snad nebyla ani jedna sezona horší, než ta předchozí. Nechal jsem tu úplně všechno, není pro mě jednoduché se s tím srovnat, ale takový už je sportovní život. Každý den tu stál za to, těch dvaceti let vůbec nelituji, hrozně rád se do Nového Veselí jednou opět vrátím.

Přemýšlel jste už nad tím, jaké to bude, až přicestujete se svým novým týmem na Vysočinu a v ZDT Aréně se posadíte na lavičku hostujícího celku?

(směje se). Celou dobu čekám, kdy tahle otázka přijde. Už jsem nad tím několikrát přemýšlel a pokaždé jsem z toho pak nemohl usnout. V tuto chvíli si to vůbec neumím představit, protože všechno je nyní hrozně silné. Myslím si ale, že po čase to vyprchá. Až ta chvíli nastane, budu muset hájit barvy svého nového klubu.