Co vás vedlo tak brzo po návratu k cestě z Bratislavy do Čech?
Máme s místním oddílem dlouholeté přátelské vztahy. Oni se zúčastňují našich soustředění v Šamoríně, a my zase jejich. Jsou to velice užitečné akce. Takže jak jsem trochu dostihl časový rozdíl spánku, spěchal jsem sem, za svými žáky, kteří trénovali tentokrát tady.

Co bylo vaším hlavním úkolem na olympiádě?
Byl jsem jedním ze šesti členů technického ředitelství jmenovaného F.I.E. Naším hlavním úkolem bylo zorganizovat průběh soutěží tak, aby odpovídal časovému plánu hlavních pořadatelů her, šermířským pravidlům a požadavkům televize. Měli jsme k dispozici výkonnou výpočetní techniku a pomáhal nám šedesátičlenný štáb čínských dobrovolníků. Ovšem domluvit jsme se dokázali jen s pěti z nich, kteří přijatelně ovládali některý evropský jazyk. Ale i domluva v technickém ředitelství vyžadovala znalost angličtiny a francouzštiny. Přesto naše soutěže probíhaly velice dobře, a dokonce byl šerm vyhlášen podle dosti náročného klíče pořadatelů čtvrtý den jako nejúspěšnější sport.

V této komisi jste pracoval už v Aténách, tentokrát nebyly problémy žádné?
Ty se objevují vždy. Tak například jednou vznikla čtyřicetiminutová prodleva způsobená snahou komise rozhodčích určit k zápasům rozhodčí co nejpozději. Přitom obava z možného ovlivňování rozhodčích zákulisním jednáním byla zbytečná. Každá akce končící zásahem byla ihned promítána zpomaleně na velká plátna a rozhodčí měl možnost počkat s rozhodnutím až po tom… Každý závodník měl dokonce právo dvakrát za zápas požádat o eventuální změnu rozhodnutí na základě konzultace vrchního rozhodčího s rozhodčím u videa. Vrchní rozhodčí si tedy brali za svou čest rozhodnout vždy správně. Taky nás mrzelo, že organizátoři sice zvýšili počet startujících šermířů ze dvou set na dvě stě dvanáct, ale počet medailí zůstal na deseti. Nebyla tedy vyhlášena soutěž družstev mužů ve fleretu a družstev žen v kordu.

To je ale výrazná změna proti Aténám…
Ano, ale logická, při snaze nepostihovat stále stejné disciplíny. Těch změn by se dalo najít samozřejmě víc. Zkracováním intervalu přístrojů hlásících jako současné zásahy na obou stranách vede k tomu, že fleret a šavle u mužů se pojetím začínají podobat kordu. Pěknější boje jsou proto v těchto zbraních pozorovatelné u žen. Jejich pomalejší reakce a rychlost vede k tomu, že i nezasvěcený divák vidí opravdu šerm. Podle mě i průzory na oči v maskách šavlistů dost obohatily televizní přenosy.

Mají tedy naději slovenští a čeští šermíři startovat na londýnské olympiádě?
Jistě, naděje je vždycky, ale nebude to reálnější proto, že tyto hry jsou v Evropě. Nominační kritéria zůstanou stejná a musí se pro to něco udělat a dost obětovat. Vždyť nikdo nedokázal před čtyřmi lety odhadnout tak pronikavé zlepšení čínských borců i v našem sportu.

Hynek Koutný