„Vidíte ty vlaky, jak projíždějí skrz ty velké mrakodrapy? To se mi strašně líbí,“ vysvětluje Martina Sáblíková, žďárská rychlobruslařka, která si na šampionátu v kanadském Richmondu dojela pro světové zlato a stříbro. „Mohla bych se na ně dívat pořád.“

Před odletem domů se v pondělí ještě vydala z předměstí Vancouveru na prohlídku olympijského města. V prosklené restauraci pomalu usrkává horký čaj s mlékem, rozehřívá promrzlé kosti.

Na metro, jehož zastávky jsou opravdu umístěny v jakémsi zvláštním prostoru, jenž je součástí obrovských věžáků,mádokonalý výhled. „Příští rok bychom mohli metrem jezdit až k rychlobruslařské hale,“ přeje si.

S lyžaři se znovu nepotká

Její kouč Petr Novák jen otočí hlavu a povídá. „Hmm, je to takový německý S-Bahn.“ Přestože to ještě nechce přiznat naplno, i on už žije olympiádou 2010. „Myslím, že to budou hezké hry. Poprvé zažiju, že bude olympijská vesnice přímo v centru města. Jen v Turíně to tak bylo, ale tam zas nebylo nic,“ vypráví.

Při tom se dívá směrem, kde rostou vysoké domy, ve kterých budou příští rok olympionici bydlet. „Vesnice je opravdu moc hezká. A třeba se tu potkám s lyžaři. Mrzelo mě, že jsem se s nimi v Turíně nemohla seznámit, protože byli úplně jinde,“ přidává se Sáblíková. „Cože? Znovu budou jinde? Aha, tak nic,“ povzdychne si jen na chviličku.

Z oken olympijské vesnice ale uvidí česká výprava hory, moře i místní pláže. „Kdyby to byla letní olympiáda, šla bych se vykoupat,“ směje se trojnásobná světová šampionka.

Jenže teplo se pro její další „návštěvu“ rozhodně nechystá. S velkou pravděpodobností tu bude zažívat teploty kolem nuly jako tentokrát. A když bude mít štěstí, posype se z oblohy sníh namísto pondělního deště. Ani nevlídné počasí ji však od procházky městem neodradilo. „Kdybychom zůstali jen tam na kraji, v Richmondu, mezi těmi baráky, neviděla bych vůbec nic,“ pochvalovala si.

Ve Stanley Parku, třetím největším městském parku na světě, se u indiánských totemů i na pláži plné mušlí nechala na památku vyfotit i se svými medailemi. Stihla toho spoustu, i nákupy. „Pořídila jsem si nějaké věci s olympijským logem a dokonce i všechny tři maskoty,“ směje se. „Jako motivace pomůže cokoliv.“

Zatím si můžeme jen tipnout, co si odtud poveze Sáblíková za rok. „Joo, tak to taky nevím. Možná nic a možná v tom batůžku něco bude.“