„Chtěla jsem si zkusit první dva závody, časovku a časovku dvojic. O startu v hromadném závodu jsem původně ani nepřemýšlela,“ přiznala dvojnásobná rychlobruslařská olympijská vítězka a dodává: „Rozhodla jsem se až po zisku dvou zlatých medailí.“
Že zůstane v českém šampionátu neporažená, prý ani nesnila. „Byla jsem už překvapená, že jsem vyhrála v časovce. V hromadném závodu jsem si dala za cíl dojet.“
Jenže právě v posledním závodě cyklistické specialistky doslova zesměšnila. Druhé v cíli stokilometrového závodu Martině Růžičkové, se kterou vyhrála časovku týmů, nadělila téměř čtyři minuty, Ladě Kozlíkové, nejlepší české cyklistce poslední doby, více než pět. Proto její komentář k závodu překvapí.
„Bez Martiny bych určitě nevyhrála, a kdoví jestli bych vůbec dojela. Nějak jsme spolu jely a ostatní soupeřky začaly postupně odpadat. No a nakonec jsem jela vpředu sama. V závěru mi začaly docházet síly, ale nějak jsem to zvládla,“ usměje se skromně.
Znovu tak na přetřes přichází otázka, co olympiáda v Londýně. „Trenér o tom mluví pořád, ale já nevím. Radši bych se držela ledového oválu. Uvidíme.“
Její slova a tón tedy už tak přesvědčivé, jako třeba před rokem dvěma, rozhodně nejsou…
Ostatně, že se dá zimní sport s cyklistkou úspěšně skloubit, dokázaly i další dámy, běžkyně Kateřina Neumannová a Kateřina Hanušová-Nashová, která dokonce u cyklistiky skončila.