K úspěchu? Ano k postupu na mistrovství Evropy. A ve Světové lize chce získat hlavně nové zkušenosti. Domácí úvodní část kvalifikace na evropský šampionát rozehráli čeští volejbalisté s Kryštofem v základní sestavě nejlepším možným způsobem. Tři vítězství s Norskem, Španělskem a Ukrajinou jim před druhým turnajem ve Španělsku dodaly potřebné sebevědomí. V Pintu nastoupí už dnes proti Ukrajině. Z kvalifikace přímo postoupí pouze vítěz, druhý celek čeká baráž. „Chceme postoupit, protože mistrovství Evropy je příležitost pro každého hráče se ukázat a říct si o další angažmá," burcuje Martin Kryštof.

Martine, který z těch tří titulů byl pro vás nejtěžší?

Určitě ten poslední. Friedrichshafen chtěl tento rok rozhodně titul vyhrát, což se mu už delší dobu nepodařilo a na to není zvyklý. Jejich mančaft byl na letošní sezonu adekvátně posílen. Navíc u nás vyhráli první zápas finále, celou sérii jsme museli otáčet.

A z osobního pohledu jste spokojen se svými výkony?

Tak to je otázka spíš pro trenéra nebo diváky. (smích) Co bych zhodnotil, tak sezona byla úspěšná, splnili jsme veškerá očekávání v Lize mistrů, kde jsme měli postoupit do vyřazovacích bojů. Bohužel jsme natrefili na Kazaň, šanci nám nedala. V domácím poháru jsme hloupě prohráli v tie-breaku právě s Friedrichshafenem, to byl neúspěch, ale teď jsme si všechno vynahradili.

Budete v Berlíně nadále pokračovat? Nelákají vás nové výzvy?

Momentálně mám smlouvu ještě na rok, takže bych ji chtěl dodržet. V Berlíně jsme s rodinou spokojení. Uvidíme, co bude další rok.

Bylo těžké opustit oslavy a po tak krátké době se znovu zapojit do tréninkového procesu?

Samozřejmě. Velká euforie, oslava s fanoušky… Těžké to ale zase tolik nebylo, protože ten ročník byl dlouhý. Spíše bylo náročné všechno sbalit a přejet do Čech, jelikož mám malého kluka.

Kvalifikaci s českým týmem jste rozehráli skvěle. Jedině postup se rovná úspěchu?

Chceme postoupit, protože mistrovství Evropy je příležitost pro každého hráče se ukázat a říct si o další angažmá. Nejdůležitější je to ale pro budoucnost českého volejbalu a pro ten uděláme všechno.

Jak zatím vidíte omlazený kádr?

Měla tady být spousta lidí, ale prostě není. Na to se však nesmíme nějak ohlížet, naopak se v týmu snažíme vytvořit pohodovou atmosféru a od prvního písknutí do toho vždy agresivně vlétnout. Každé vítězství pro nás bylo a bude velice důležité a s tím roste i naše sebedůvěra. Z týmu cítím odhodlání.

Pár dní po kvalifikaci bude následovat Světová liga. Vy jste do ní v roce 2003 moc nenahlédl, teď už budete oporou národního týmu. Jak se na ni těšíte?

Těším se strašně moc, ale nevím, co od ní mám očekávat. Nedávno jsem četl nějaký článek, kterému jsem se musel zasmát. Titulek byl: Světová liga se dvěma pamětníky. A jedním pamětníkem jsem byl já. Je to jedenáct let zpátky, ale do soutěže jsem nezasáhl, přestože na soupisce mé jméno bylo. Tehdy jsem marodil, bral antibiotika a vůbec to byl jiný tým. Teď se těším.