Posádka si pro příznivce připravila projekci s názvem Rychle a zběsile, moderátorského mikrofonu se pak chopil dvanáctinásobný účastník nejtěžšího rallyeového závodu na světě Ivo Kaštan. „Za každou účast na Dakaru se dává takový náramek. Já jich mám dvanáct, manželka Viera sedm, mechanik Milan Tůma jeden, ale Tomáš nás se šesti bude rychle dohánět,“ počítal Kaštan.

Ouředníček pak přiznal, že Dakar 2019 byl velmi těžký. „Porovnání z mého hlediska posledních dvou Dakarů? Loni byl asi nejtěžší, trasa vedla ve třech různých prostředí tří různých států. Ten letošní byl ale rozhodně nejnebezpečnější,“ tvrdí Ouředníček.

Podle třebíčského navigátora Davida Skřípala byl náročný hlavně na navigaci. „Hledání waypointů někdy znamenalo kroužení dokola přes duny, bohužel jeden jsme museli kvůli objektivním skutečnostem vynechat,“ uvedl Křípal.

Oba si výsledné 17. místo pochvalovali a už se zamýšleli nad dalším ročníkem. „Musím říct, že být součástí stáje Martina Prokopa MP-sports byla paráda. Auto fungovalo skvěle, servis fungoval skvěle, ale stálo to velké finanční prostředky. Uvidíme, jak se všechno vyvine,“ filozofuje Ouředníček a dodává: „Pro nás je ale nyní prioritou dokončit auto, které jsme zničili loni na závodech v Maroku.“

Jeho parťák si pak pochvaloval kuchyni v týmu i čas na odpočinek. „Očekával jsem, že se tak za Dakar vyspím deset dvanáct hodin, ale všechno bylo jinak,“ usmíval se Křípal.

Oba pak zaregistrovali čerstvou zprávu, že Dakar se postěhuje z jihoamerického kontinentu na pět let na Arabský poloostrov. Se smíšenými pocity. „Je mi jasné, že arabští mecenáši nasypou do závodu obrovské peníze a všechno bude klapat, jak má. Jenže nevím, jak to bude s atmosférou. V Peru závody přitáhly tisíce a tisíce lidí. Byli hrozně srdeční a chtěli všem pomoci. Tohle asi odpadne. Navíc jsem zvědavý, jak dořeší problém se závoděním žen,“ přemýšlí nahlas Ouředníček.

„Jednu výhodu to má ale jasnou,“ směje se Křípal a vysvětluje: „V letadle při přesunu strávíme podstatně méně hodin.“