V kolika letech jste začal s orientačním během?
S orientačním během jsem začal již v nejútlejším věku, a to v orientačním klubu v Novém Městě na Moravě. Asi hlavním důvodem byl vliv mých rodičů, kteří oba závodně běhali. Již od začátku mě to nesmírně bavilo, stala se z toho pro mě svým způsobem droga a nikdy jsem neuvažoval o tom, že bych snad měl zkusit jiný sport, a už vůbec, že bych s ním snad někdy skončil.

V čem pro vás spočívá kouzlo tohoto sportu?
Kouzlo orientačního běhu pro mě spočívá především v tom, že každý závod je úplně jiný. Pro někoho, kdo orientační běh aktivně neběhá, to může znít zvláštně, ale je tomu skutečně tak. Závody se konají v různých koutech a tudíž i probíhají v naprosto rozličných podmínkách, různých terénech a odlišných klimatických podmínkách. Svým způsobem je to mnohdy i velice dobrodružné.

Jakých úspěchů jste doposud dosáhnul, respektive kterých si nejvíce ceníte?
Žádných závratných výsledků jsem doposud samozřejmě nedosáhl, ale několik slušných se mi myslím podařilo. Pro mě největším úspěchem bylo bezesporu v dorostenecké kategorii druhé místo na dlouhé trati na Mistrovství České republiky. Za určitý úspěch považuji i fakt, že se v juniorské kategorii v rámci České republiky trvale pohybuji v první desítce závodníků. Za svůj osobní úspěch považuji i výkon, který se mi povedl za švédského angažmá, kdy jsem se zúčastnil štafetového závodu, který začíná v nočních hodinách a končí až ráno. Běžel jsem na něm nejdelší část ve velmi obtížných podmínkách a byl jsem spokojen s tím, jakým způsobem se mi jej podařilo zvládnout.

S orientačním během jste začínal v Novém Městě na Moravě. Který klub reprezentujete v současnosti?
Před dvěma roky jsem z důvodu možnosti maximálního zajištění tréninkových i závodních podmínek přešel závodit za OK Pardubice, pod jejichž oblast v tomto sportu spadáme. Na jaře letošního roku jsem ještě navíc začal závodit také za švédský klub OK Kåre Falun. V současné době tedy reprezentuji dva oddíly.

Není příliš obvyklé současně závodit za dva kluby, z toho navíc za jeden zahraniční. Jakým způsobem jste se ke švédskému angažmá propracoval?
Toto velice zajímavé angažmá se mi podařilo získat díky mé známé, která dříve také reprezentovala OK Pardubice. Právě ona se totiž odstěhovala do Švédska, kde učí na univerzitě ve Falunu, a nabídla mně a několika dalším závodníkům z Pardubic možnost klub z tohoto města reprezentovat. Pět se nás rozhodlo tuto lákavou možnost využít a získat tak další velice cenné zkušenosti.

Jakých závodů se za švédský tým účastníte?
Nejčastěji se tam účastním štafetových závodů, což jsou závody nesmírně prestižní, účastní se jich mnohdy až dvacet tisíc závodníků, což je číslo na naše poměry úctyhodné. Letos jsem se v dresu Fåre zúčastnil také Mistrovství Švédska ve sprintu. To jsou nejvýznamnější akce, můžeme říci celošvédské, ale účastníme se také závodů nižší úrovně, na oblastní úrovni.

Liší se závody ve Švédsku od závodů v České republice, ať již vlastním zajištěním, počtem běžců či zájmem veřejnosti?
Domnívám se, že se závody ve Švédsku s těmi českými dají srovnávat. Určitě mezi nimi je patrný rozdíl v celkové kvalitě, ale není nijak závratný či propastný. Po organizační stránce jsou české i švédské závody na stejné úrovni. Orientační běh je ve Švédsku velice populární, proto jsou tam počty orientačních běžců vyšší než u nás. S popularitou souvisí samozřejmě i celkový zájem veřejnosti, který je mnohem větší, například výsledky i reportáže ze závodů jsou v hlavních zprávách v televizi a nezapomíná se na ně ani v ostatních médiích, případně na internetu.

Popularita orientačního běhu ve Švédsku má zřejmě své kořeny u jeho samotného vzniku?
Zcela určitě. Orientační běh má své kořeny ve Skandinávii, původně vznikl zhruba před sto lety jako zpestření turistiky. Zpočátku byl provozován pouze rekreační formou, od šedesátých let minulého století pak již také formou ryze sportovní, závodní. Také v České republice však již má orientační běh svoji poměrně dlouhou tradici, neboť příští rok budeme slavit šedesáté výročí prvního orientačního závodu v naší zemi.

Jakou popularitu má vůbec přespolní běh v České republice ve srovnání s jinými sporty v současnosti?
Co se týká počtu závodníků, je naše základna mnohem širší než v různých, mnohdy i populárnějších a mediálně známějších českých sportech. Poslední dobou se zvyšuje i zájem médií o tento sport, o čemž svědčí také televizní přenosy ze závodů mistrovství světa, občas také přenosy či záznamy ze závodů v České republice. Divácký zájem není na takové úrovni, jakou by si tento sport určitě zasloužil, na což má bohužel velký vliv to, že velká část jednotlivých závodů se běží v lese, tudíž diváci nemají o dění a průběhu ideální přehled. Ve Švédsku jsou v tomto o krok napřed, protože tam mají nainstalovány velkoplošné obrazovky, které umožňují všem divákům ideální podmínky.

Již z názvu je jasné, že nejdůležitější je v tomto sportovním odvětví fyzická připravenost a orientační schopnosti. Jakým způsobem a jak často je trénujete?
Každá tréninková skupina má svého trenéra. Já, protože nebydlím v Pardubicích, trénuji na základě individuálního tréninkového plánu, který mi trenér vypracuje. To se týká fyzické přípravy. Několikrát do roka pak máme společné soustředění, někdy i zahraniční, kde trénujeme formou závodů v terénu nejen fyzičku, ale i orientaci v mapách.

V příštím roce vás čeká maturita, hodláte se věnovat orientačnímu běhu naplno i po ukončení střední školy?
V každém případě se chci orientačnímu běhu věnovat v maximální možné míře, tedy alespoň tak jako doposud. Po maturitě, věřím, že úspěšné, bych chtěl ve studiu pokračovat na vysoké škole. Doufám, že se orientačnímu běhu budu moci věnovat i při tom, a že budu vše stíhat takovým způsobem, abych v závodění mohl s úspěchem pokračovat.

Jakých cílů byste chtěl v přespolním běhu v budoucnosti dosáhnout?
Cílem, kterého bych chtěl dosáhnout, je v každém případě účast na mistrovství světa v kategorii dospělých a samozřejmě co nejlepší výsledek na něm. To je myslím snem každého sportovce, ať jde o jakýkoliv druh sportu. Byl bych také rád, pokud by se orientační běh dostal do většího zájmu a povědomí široké veřejnosti, případně i většího zájmu ze strany státu.