Rodina, ale také zaměstnání, to byly hlavní dva faktory v jeho rozhodování. „Mám stálou práci, která mě časově poměrně dost vytěžuje,“ vysvětloval v civilním povolání obchodní zástupce.

A sport na profesionální úrovni je neúprosný. „Extraliga jde svojí náročností neustále nahoru. Pětkrát týdně trénovat, k tomu zápasy, volného času moc nezbývá. Přítelkyně je v tomto směru hodně tolerantní, ale já chci vidět, jak nám dítě vyrůstá, což se dalo jen těžko skloubit,“ zdůraznil.

Od příští sezony tak bude Studený k dispozici trenérům rezervního mančaftu. „Tam mě bude čekat jen jeden trénink týdně a zápas. Bude to pro mě velká úleva. Takhle jsem každý den v práci v pět hodin skončil, od šesti trénink a domů jsem přišel až po osmé večer. O víkendu zápas, který zabral prakticky celý den,“ popisoval.

Cesty extraligových házenkářů Nového Veselí a Martina Kocicha (v červeném dresu) se rozchází. Čtyřiadvacetiletá střední spojka má namířeno do Brna.
Opora se loučí. Kocich zamířil z Nového Veselí do Brna za koučem Hladíkem

Svoji roli v rozhodování sehrály také okolnosti posledního roku. „V souvislosti s covidem a karanténou jsem měl více času na přemýšlení. Už na začátku uplynulé sezony jsem o případném konci docela přemýšlel. Na konci ledna jsem se definitivně rozhodl a okamžitě to oznámil klubovému vedení a trenérovi,“ nastínil.

Reakce byla pochopitelná. „Byli překvapení a hlavně zkraje mě trošku přemlouvali, abych se neukvapoval. Myslím ale, že teď už to chápou a berou tak, jak to je. Navíc měli dost času si za mě najít náhradu,“ komentoval.

A náhrada skutečně dorazila. Po dvou letech kralování Michala Studeného v brankovišti Nového Veselí se totiž na Vysočinu se Švýcarska vrací dřívější jednička Vít Schams. „Příchod Víti byl tím nejlepším možným krokem, proto končím s klidným svědomím,“ usmíval se.

Svěřenci trenéra Václava Pohanky jsou největším aspirantem na vítězství v letošním ročníku krajského poháru Vysočiny.
Krajský pohár má jasného favorita. Chceme jej vyhrát, potvrdil Pohanka

Podle slov trenéra Sokola Petera Kostky by v případě nutnosti, pokud by třeba došlo ke zranění, měla být dosavadní jednička připravena vypomoci. „Trenér Kostka o tom hovořil, ale nic jsem mu neslíbil. Pokud bych totiž měl v případě nějaké krizové situace do branky naskočit, šel bych do toho bez tréninku, z pomyslného bodu nula. A to se mi nechce příliš slibovat,“ neskrýval.

I proto není velkým optimistou v tom směru, že by se třeba k extraligovému mančaftu po nějaké době opět připojil. „Podle mě jde spíše o uzavřenou kapitolu. Sice mi za chvíli bude teprve třiadvacet, ale znovu naskočit do toho vlaku by bylo nesmírně obtížné. Nikdy neříkej nikdy, ale moc reálně tuto možnost nevidím,“ potvrdil.

Po čem se mu ovšem bude rozhodně stýskat, je parta v kabině Nového Veselí. „Ta mi bude chybět. Na druhou stranu však pořád doufám, že s kluky budu dál v kontaktu. Jsme kamarádi i v osobním životě, na tom se mým koncem v týmu nic nemění. Pokud budu mít možnost, rád se na ně do haly zajdu podívat,“ uzavřel Studený.