Merida Bike se skládal ze tří etap, jak se později ukázalo, klíčová byla sobotní cross country. Páteční sprint byl vydařenou rozcvičkou, v nedělním maratonu point to point si jezdci až na výjimky své pozice pohlídali. To platí v případě obou vítězů.
Skvělý Rakušan
„Hlídal jsem si náskok, ale ze začátku jsem byl v nejistotě. Neměl jsem totiž dost informací, jak si vedou ostatní. Když jsem zjistil, že se můj náskok zvyšuje, tak jsem se snažil pohlídat si trať, abych neudělal nějakou botu,“ uvedl v cíli vítěz Jaroslav Kulhavý.
To o druhé místo byl daleko větší boj. Čtyři kilometry před cílem vjížděla na stadion trojice Škarnitzl, Soukup, Lindgren. Zejména rakouský biker podal heroický výkon, protože do boje o pódium se vydal na trať s dvouminutovou ztrátou ze sedmého místa. Zaslouženě si dojel pro bronz, v závěrečné pasáži nestačil na Škarnitzla.
„Tohle byl velmi těžký závod. Bahno, jen krátké sjezdy, náročné technické pasáže. Když jsme se sjeli, měl jsem obavy hlavně z Emila (Lindgrena – pozn. autora), který je z kopců lepší. V závěru jsem měl více, jsem spokojený,“ uvedl v cíli bývalý cyklokrosař Jan Škarnitzl.
Mezi ženami nikoho nenechala na pochybách už devětatřicetiletá Američanka Mary McConnelougová. „Mám toho dost, vydala jsem se ze všech sil. Nejtěžší pro mě byly změny na trati. Bylo pro mě těžké zvyknout si třeba na přechod z lesa na otevřené úseky, kde foukal vítr,“ uvedla v cíli usměvavá Američanka.
Krok s ní dokázala držet pouze Tereza Huříková. „Pro mě ale nebyla hlavní soupeřkou Mary. Cítila jsem se hrozně a věděla jsem, že na ni asi mít nebudu. Mojí soupeřkou dnes byla Anna (Polka Szafraniecová – pozn. autora). Ale Mary jela fantasticky. Sice ji taky postihla krize, ale ta dolehla na všechny.“