A už má za sebou i úspěšné vystoupení ve Světovém poháru, v Davosu jako finišman dotáhl český kvartet k premiérové výhře ve štafetě.

„Rameno je v pořádku, utvrdil jsem se o tom na Světovém poháru v Davosu. Kdybych měl nějaké pochybnosti, tak bych do toho ve Švýcarsku nešel. Dva a půl měsíce však už můžu trénovat bez omezení naplno,“ hlásí mistr světa z Val di Fiemme v roce 2003.

Jeho hlavním úkolem bylo dohnat tréninkové manko. „Snažil jsem se hlavně dohnat sílu, teď je potřeba, abych se chytil nějakým dobrým výsledkem. Záleží na tom, abych dostal chuť do závodění,“ pokračuje.

Dřívější návrat byl nutností

Nakopnout by ho mohl právě úspěch ve štafetě, Koukal však mluví opatrně. „Nemůžu dělat ze dvou závodů závěry, nemám ještě adekvátní srovnání s ostatními. Na klasické patnáctce jsem ztratil na vítězného Teichmanna minutu čtyřicet a štafeta byla přetaktizovaná.“

Stoupající formu by mohlo naznačit druhé místo v klasické patnáctce s hromadným startem v závodě Kontinentálního poháru v rakouském St. Ulrichu. Za vítězným Němcem Benjaminem Seifertem zaostal jen tři desetiny sekundy.

Vítězná štafeta z Davosu.

Koukal svůj návrat urychlil, původně plánoval, že začne až na Tour de Ski. „Ukázalo se, že to je nutnost. Původní plán nebyl reálný. V seriálu není dost míst pro Čechy, takže bylo jasné, že někdo nepojede. Nechtěl jsem to být já, kdo dostane černého Petra. Díky Davosu to vypadá minimálně na devadesát procent, že na Tour de Ski nebudu chybět,“ oddechl si Koukal.

Tím padá i původní záměr, že by neodjel Tour celou. „To byla jen kalkulace. Kdybych nemohl absolvovat kompletní program, tak bych nebyl nominován a přednost by dostal někdo jiný. Jsme vyrovnaný mančaft a nikdo nemá nic jistého,“ upozorňuje Koukal.

Rozhodne forma

Motivace českých lyžařů je o to větší, že pět z osmi závodů prestižního seriálu poběží před domácím publikem. Jak je známo, z Prahy se Tour místo přesunu do Oberstdorfu vrací do Nového Města na Moravě. Koukal je v tomto směru rozpolcený.

„Víckrát se představíme před našimi fanoušky, to je určitě výhoda. Pro závodníky nemůže být nic krásnějšího. Jenže z programu vypadl skiatlon a to asi není pro mě dobře,“ uvažuje nahlas.

„Jenže je to pro všechny stejné a rozhodovat bude aktuální forma. Bez ní jsou všechny výhody k ničemu. Já bych chtěl uspět v nějakém bruslařském závodě, to znamená být do desítky. A celkově? Pokud bych nebyl do třicítky, tak by snad ani nemělo cenu Tour jet,“ dodává devětadvacetiletý běžec.

Čtěte také:

Nové Město cítilo morální závazek

Seriál článků o Zlaté lyži