V neděli si díky vítězství na trati 3 000 metrů s předstihem zajistila jubilejní desátý titul v celkovém pořadí Světového poháru na dlouhých tratích. O den dříve ukázala soupeřkám, že ani na kratších distancích před ní nejsou v „bezpečí". Na ledovém oválu ve Stavangeru totiž poprvé ovládla i patnáctistovku. Úřadující mistryni světa Brittany Boweové z USA porazila o tři setiny sekundy. A svému triumfu dlouho nemohla uvěřit. „Je to něco neskutečného. Boweovou a Richardsonovou letos nikdo neporazil," radovala se. „Nevěřila bych, že někdy můžu vyhrát i patnáctistovku. Bylo to i tím, že jsem měla skvělou soupeřku (Nizozemku Marrit Leenstraovou). Hrozně to nakopla a já po kole ztrácela snad 25 metrů, dostávala jsem kotel."

Do posledního kola už ale obě závodnice najížděly bok po boku. „A já viděla, že jí trochu dochází, Petr navíc povzbuzoval, že mám na to ji porazit. Tak to vyšlo," líčila.

Na patnáctistovce se jí v této sezoně nebývale daří. V pěti závodech Světového poháru dojela nejhůř pátá, třikrát se prosadila na stupně vítězek a v průběžném pořadí disciplíny jí patří třetí místo. „Příčin je asi více. Jasné je, že mi hodně pomohla ta cyklistická příprava. Ty kopce co jsem najezdila… Síla tam je znát," poodhalila tajemství úspěchu. „A taky máme v týmu zase kluka, tréninky s ním mi hodně pomáhají."

Sáblíkové se vyhýbají i zranění. Jen před Vánoci brala antibiotika, jinak zůstala zdravá. „I to hraje svou roli a také asi souvisí s tréninkem na kole. Na začátku sezony jsem neměla žádné problémy se zády, s třísly," vysvětlila. „Trénink vypadal trochu jinak, než když jsem nemohla něco dělat naplno v přípravě. Zatím mám z této sezony ohromnou radost. Fakt mě to ohromně baví."

Že by ji kvůli přípravě na olympijské hry v Riu předčasně ukončila, neuvažuje. „Není důvod. Víc než na cyklistiku stále myslím na mistrovství světa v Rusku a chybět nebudu ani v březnovém finále Světového poháru v Heerenveenu, i když už budu mít na programu hodně cyklistických tréninků," řekla. „Teď mám v hlavě brusle. Na kolo přepneme později.