Byl hodně blízko k premiérovému startu za národní tým. Házenkář Nového Veselí Adam Ptáčník o něj ovšem smolně přišel. „Takový už je život, nedá se nic dělat,“ smutně pokrčil rameny v rozhovoru pro Deník třiadvacetiletý hráč.

Z rezervní „bubliny“ v Bohumíně si vás trenér Trtík vytáhl k týmu a měl jste odcestovat k prvnímu ze tří utkání, do Ruska. Proč k tomu nakonec nedošlo?
Měl jsem problém s vízem, proto jsem musel zůstat doma. Moc mě to mrzelo, protože v Rusku jsme ani neměli naplněnou kvótu šestnácti hráčů. Šance, že do utkání zasáhnu, proto byla veliká.

Kde došlo k problému?
V té rychlosti a při spoustě změn bohužel někdo něco zapomněl. Ani ruská strana tomu ale také moc nepomohla. Vzhledem k současné situaci ovšem těžko někomu něco vyčítat. Takový už je život, nedá se nic dělat.

Proti Faerským ostrovům jste získali povinné dva body, z dvojutkání proti Rusku bod. Je to dost?
Moc lidí asi nečekalo, že odehrajeme v Rusku tak vyrovnaný zápas. Je škoda, že jsme tam těsně prohráli.

Kvůli tomu, že se v kádru házenkářů Nového Veselí (v červených dresech) objevila nákaza covidem-19, rozhodlo vedení klubu o přerušení tréninkové činnosti.
A zase ten covid! Házenkáři Nového Veselí jsou už druhý týden bez tréninku

Doma jste s nimi poté remizovali. Dá se říci, že spravedlivější by byla vyrovnaná bodová bilance?
Asi ano, ale musíme být rádi i za ten bod. Tým určitě měl na to získat více, ale na druhou stranu mají Rusové velkou výhodu. Hodně jich hraje spolu v klubech, navíc se jedná o zkušené hráče, což prokázali na nedávném světovém šampionátu.

Jak celý sraz v jeho závěru zhodnotil trenér Trtík?
Všem hráčům poděkoval. Myslím, že to byly od kluků na hřišti super výkony, hlavně proti Rusům, opravdu klobouk dolů. Navíc se jednalo převážně o hráče z naší extraligy. Trenér říkal, že je pořád co zlepšovat, ale měl radost.

Neřešili jste proto v mančaftu neodcestování české reprezentace na lednové mistrovství světa. Teď se ukázalo, že výběr, který by tvořili hráči jen z extraligy, by asi ostudu neudělal…
Myslím, že to rezonovalo spíše mezi diváky než u nás v týmu. Je těžké to posoudit. Sám za sebe bych tam tehdy samozřejmě rád odjel. Ovšem to, zda se tenkrát ještě dalo povolat další hráče či ne, nikdo z hráčů nevíme.

Zdá se, že už jste se stal součástí širšího kádru?
Možná ano, ale je potřeba si uvědomit, že širší výběr tvoří v současnosti skoro padesátka hráčů. Teď, když je covidová krize, tak asi jsem součást týmu, jako jakási rezerva. Až budou k dispozici všichni hráči, možná už pro mě takové šance nebudou. Záleží na mých výkonech.

Výrazně mladý kádr házenkářů Nového Veselí (v červeném dresu) by se měl pro příští extraligový ročník dočkat příchodu jednoho či dvou zkušených hráčů.
Zkušenosti chybí. V Novém Veselí už připravují kádr na další extraligový ročník

Jak moc vás účast na srazech s nejlepšími českými hráči posouvá herně nahoru?
Určitě mi to moc pomáhá. Je to ale trošku paradox. Člověk vidí, jak málo stačí k tomu, se mezi českou elitu dostat. Ale ty detaily, třeba mezi mnou a těmi nejlepšími, jsou nesmírně důležité.

Můžete být konkrétnější?
Rozhodovací schopnosti, technika střelby či natočení v obraně. Jde o detaily, je ale těžké se je naučit a zafixovat.

Jak velkou motivací pro vás je zkusit se dostat třeba na mistrovství Evropy?
Je to obří motivace, zvlášť, když jsem byl jen kousek od mistrovství světa. Rád bych to zlomil a na nějakou takovou akci se dostal.