„Ale dám do toho maximum, abych předvedl aspoň takový výkon, jako třeba právě na mistrovství republiky, kde jsem porazil velmi těžké soupeře," slibuje Jan Šrail, který bydlel na nedávném Světovém poháru v Östersundu na pokoji s Lukášem Bauerem. „Snažil jsem se od něj něco okoukat, ale to mi asi k ničemu moc nebude," rozesmál se.

Ve stopě se Šrail poprvé představí v sobotním skiatlonu. „Čekal jsem, že tratě budou trošku lehčí, ale dám do toho všechno."

Jak si považujete startu na mistrovství světa?

Je to pochopitelně můj největší úspěch a bude to obrovská zkušenost. Bylo to i překvapení, že jsem vyhrál na mistrovství republiky patnáctku a zajistil si tak cestu do Falunu. Původně jsem si myslel, že mým letošním vrcholem bude univerziáda v Tatrách, ale musel jsem to přehodnotit.

Proč jste to nečekal?

Nedával jsem tomu moc procent, protože jsem měl v létě dva měsíce zdravotní problémy. Léčil jsem zánět achilovky a nechtěl jsem věřit, že se mi bude dařit a teď jsou z toho lepší výsledky než loni. Burcovalo mě taky, že jsem v béčku a byl to takový hec potrápit kluky v áčku.

S kým jste se připravoval?

Trénoval jsem pod vedením Zbyňka Valouška v B-týmu reprezentace, ale ty důležité tréninky si hodně řídím sám. Můj trénink je taková dohoda všech stran, trenéra Valouška, mého táty a mě.

Máte raději bruslení, nebo klasický styl?

Letos jsem úspěšnější v bruslení, což jsem potvrdil i na domácím šampionátu, kde jsem vyhrál patnáctku volně. Je vidět, že na to mám sílu.

S čím budete na MS spokojen?

Je to můj první šampionát, tak nevím, co čekat. Dám do toho maximum, abych předvedl aspoň takový výkon jako na mistrovství republiky, kde jsem porazil velmi těžké soupeře. Snad ukážu, co umím.

Jak dokážete sladit práci v NP Šumava s tréninkem?

Musel jsem se naučit hospodařit s časem. Většinou jsem si nasbíral náhradní volno, které jsem využíval k tréninku a veškerou dovolenou jsem dal na soustředění. Na mistrovství mi ředitel podepsal neplacené volno.

Co vaše práce obnáší?

Jsem čtyři roky členem Informační a strážní služby a dohlížíme na dodržování legislativy platné v ochraně přírody a krajiny, děláme dětem přednášky na školách, nebo poskytujeme první pomoc.

V zimě jsou tak běžky i součástí vaší práce?

Ano, vyrážím na nich do terénu a kontroluji, zda se návštěvníci chovají dle zákona. Myslím, že jsou velice ukáznění a jsem s nimi velice spokojený. A když jsou nějaké problémy, třeba porušují uzávěry cest, tak se většina věcí dá řešit domluvou.

Zní to, že jste na svou práci pyšný?

Je čest vozit logo Národního parku Šumava a myslím, že to je i pro ně plus, že jsem se dostal na mistrovství světa.

Jak budete řešit případné zařazení do A-týmu běžecké reprezentace?

Určitě bych měl zájem, ale jde o to, jak se to bude dát skloubit se zaměstnáním v národním parku. Musela by to být nějaká domluva a kombinace. Rozhodovat se mezi áčkem a prací by bylo těžké.

Jak jste se k lyžování dostal?

Pocházím přímo z Prášil, kde žiju od čtyř let a nehodlám odtud odejít. K lyžování mě vedli rodiče a teď i v práci chodím na lyže, proto mě láká se na lyžích pořád zdokonalovat.

Před zimou jste se rovněž stal členem dálkového týmu Lukáše Bauera Team Pioneer Investments. Co to pro vás znamená?

Jsem moc rád, že jsem s Lukášem začal spolupracovat a můžu se od něj hodně naučit. Team Pioneer Invesments má budoucnost. Já jsem letos dal dálkové tratě na druhou kolej, jelikož cílem byla nominace na šampionát ve Falunu, ale uvidíme, jak se bude dál dařit a na laufy se v budoucnu moc těším.