1. DOROTHEA WIEROVÁ

Mezi juniorkami působila Italka jako zjevení, suverénně vyhrála všechny tři individuální závody, sprint, stíhačku i vytrvalostní závod. Ve štafetě pomohla jinak průměrné italské štafetě ke stříbru. Dokázala, že už je vyzrálou závodnicí, potvrdila zkušenosti ze Světového poháru dospělých.

A to o sobě po vítězstvích nehovořila v superlativech. „Dnes to nebylo ono, běžecky jsem se trápila. Cítila jsem laktát v nohách,“ tvrdila.

Není špatné cítit se špatně a ostatním jen na trati nadělit minimálně minutu. Velké plány do budoucna ale má. „Nebylo by špatné se vrátit sem do Nového Města i do této místnosti, kde je tiskovka s lidmi na pódiu,“ smála se.

2. JOHANNES KÜHN

Mladý Němec původně neměl na mistrovství světa vůbec startovat. „Totálně jsem pokazil poslední dva nominační závody. Když dáte dvakrát za sebou ve sprintu sedm chyb na střelnici, tak se nemůžete divit,“ zavzpomínal na nepříjemnou nedávnou minulost.

Poskytnutou šanci vyžil dokonale, dvě zlata, jedno stříbro. Perfektní výkon předvedl zejména ve štafetě, právě položil základ německého zlata.
Mistrovství světa za dva roky? „Myslím si, že je to utopie. Německý tým je strašně silný. Budu se snažit příští rok opět mezi juniory a postupně se do áčka dostat.“

3. VETLE SJASTAD CHRISTIANSEN

Obrovitý norský dorostenec sice žádné zlato nezískal, ale jako mladíček udivil medailí v každém závodě. Norskou juniorskou štafetu dovezl k bronzu, a to se ještě v posledním kole bavil. „Kam pospíchat? Měl jsem náskok. Dvakrát jsem zastavil a poděkoval jsem ke gratulaci.“ Při zmínce o novoměstském MS 2013 se jen usmál a odpověděl: „Björndalen, Bö, Svendsen a potom řada dalších. Třeba to ale vyjde později.“

TI OSTATNÍ

Ruští dorostenci Olga Zubovová a Maxim Cvetkov získali po třech zlatech, perspektivu mají. Jenže ruská mašinérie vychovává stroje, které se při přechodu do dospělých zadrhnou. „To jsou dětské medaile, musíme dál pracovat,“ shodli se oba.