„Je pravdou, že by nám klasický model play off seděl více jak loni, tak i letos,“ je si vědom Filip Dvořák.

Filipe, jak jednou budete vzpomínat na právě skončenou sezonu?

Hlavní cíl, kterým bylo uhrát play off, jsme splnili. Ale potřetí v řadě jsme vypadli v prvním kole, takže z toho mám rozpolcené pocity.

Nestačili jste na silnou Spartu Praha. Ale zejména na její palubovce jste ji asi hodně zaskočili…

Zápasy v Praze se nám nad míru vydařily. Hráli jsme na hranicích našich možností, a oba výsledky to jenom dokazují. Navíc hráči Sparty byli trochu nervózní, přece jen byli v roli favorita a v obou zápasech nebyli tak důslední v zakončení jako ve Žďáře.

Co rozhodlo o vítězi série? Byla to větší vyrovnanost Sparty a širší kádr?

Spartě jsme byli vyrovnaným soupeřem a postoupit jsme mohli. O to víc vyřazení mrzí. Na druhou stranu musím sportovně uznat, že si Sparta postup zasloužila. V každé sérii rozhodují maličkosti. Ale všeobecně za postupem stál širší, vyrovnanější kádr a možnosti trénování jednotlivých klubů. Sparta trénuje v kompletním složení třikrát týdně, a my takové možnosti kvůli školním povinnostem většiny hráčů bohužel nemáme.

Rozdílné výkony na domácí a venkovních palubovkách jste během sezony zdůvodňoval vašimi skvělými fanoušky. Na Hippos chodí nejvíc lidí v lize a za podobné návštěvy by se nestyděly ani některé extraligové týmy. Čím to, že máte na rozdíl od konkurence tolik příznivců?

Tak to funguje asi u většiny týmů, že pokud hrají doma před velkým množstvím diváků, tak se hraje lépe. Ale důvodů, proč jsou výkony doma a venku tak rozdílné, je více. Jinak ano, chodí na nás dost lidí, a my jsme za to hrozně rádi. K tomu, aby lidí chodilo co nejvíce, se snažíme něco dělat. Máme plakáty na plakátovacích plochách, dále roznášíme plakáty po školách a různých sportovištích jako třeba bazén, zimní stadion, sportovní hala atd. Ale jestli to je tím, těžko říci. To bychom se asi museli zeptat lidí, co na nás chodí. (smích)

Už je to dva roky, co si nejlepší tři týmy vybírají soupeře pro play off. Když se ale nad tím zamyslím, tak poloha Žďáru a právě vysoká návštěvnost může za to, že si vás vyberou postupoví aspiranti. Nemají to daleko a hlavně si chtějí zahrát před tak fantastickou kulisou. Takže pokud neskončíte základní část do první čtyřky, prakticky vždy narazíte na téměř neschůdného soupeře. Není to k vzteku?

Při rozhodování může a hraje i tohle svoji roli. Ale proč si stěžovat? Podmínky mají všechny celky stejné. Ale je pravdou, že by nám klasický model seděl více jak loni, tak letos. Tím myslím co se týká soupeřů, které bychom měli.

Vraťme se ale zpátky v čase. Hned před startem ročníku jste museli řešit brankářskou otázku. Jednička Jaroslav Dobrovolný se kvůli pracovnímu vytížení nemohl věnovat florbalu. Jak jste byl spokojen s jeho čtyřmi zástupci?

O tom, že Jarda skončí, jsme věděli s předstihem, takže se na to dalo připravit. Byl jsem domluvený s Bořkem a pak se nám naskytla možnost hostování Martina Beneše z Hattricku Brno, kterou jsme akceptovali. Jinak těžko hodnotit ostatní brankáře, protože toho moc za áčko neodchytali. Svoji kvalitu ale určitě každý z nich má.

Velký návrat k florbalu zažil právě gólman Bořek Macháček, který se v průběhu roku dostal do pozice jasné jedničky. Počítáte s ním na tuto pozici i pro příští sezony, nebo se chystají nějaké změny?

Nikdo nevěděl, jak bude Bořek chytat, protože dlouho v bráně nebyl. Proto jsme domluvili i to hostování s tím, že oba mají stejnou startovní čáru. Bohužel se brzy Martin zranil, Bořek od té doby chytal dobře, a tak jsme po nějaké době hostování ukončili po oboustranné dohodě a vsadili na Boba (Bořka Macháčka pozn. red.). O tom, jak bude kádr pro příští sezonu vypadat, se bude rozhodovat později, ale nepředpokládám, že by v něm Bořek nebyl. Jestli v roli jedničky, to bude záležet na něm a jeho konkurentech.

Skvělé výkony během celého ročníku tradičně podával nejproduktivnější hráč soutěže Ondřej Melichar. Do statistik se rovněž výrazně zapsali i zkušení Petr Tlustoš a Tomáš Imramovský. Vůbec střílení branek pro vás není problémem, ale co defenziva, které šéfujete přímo vy?

Být v popředí individuálních statistik je příjemné, ale pro kolektivní sport ne rozhodující. Ondra Melichar vyhrál kanadské bodování a táhl naši ofenzivu. Ale více než jeho bodů si cením jeho přístupu a chování. Jinak branek jsme vstřelili stejně jako loni, ale o třináct více v přesilových hrách, takže při hře v plném počtu taky nějaké góly scházejí. Inkasovaných branek bylo letos hodně. Ale nemyslím, že by za to mohli jen obránci. A to neříkám jen proto, že v obraně hraji. (smích) Hodně branek jsme dostali kvůli zbytečným individuálním chybám. O tom svědčí třeba osm inkasovaných branek během naší početní výhody.

Žďárské možnosti jsou velmi omezené. Mohou se lidé okolo florbalu dočkat nějakého posílení kádru zvenčí? A jak se letos dařilo mladíkům ve vaší sestavě?

O žádném posílení zvenčí nic nevím. Ale do startu nové sezony se může stát cokoliv. Mladí jsou pro mě samotnou kapitolou. Mrzí mě přístup některých z nich. Tu šanci dostali a úplně se na ni vykašlali. Ale pár šikovných kluků v klubu máme, a je potřeba je do prvního mužstva zapracovat. Protože tenhle tým dle mého názoru už vrcholu dosáhl, a teď je do něj potřeba vlít novou krev. O tom ale bude muset rozhodnout člověk za to odpovědný. Jestli to budu já v roli trenéra nebo někdo jiný, to ukážou následující týdny.

Co tím myslíte? Chystají se nějaké změny ve vedení družstva nebo chcete skončit s hraním či trénováním?

S hraním končit nechci. Pozice trenéra mě stále naplňuje a baví, ale začínám mít pocit, že tým stagnuje a potřeboval by pořádný impulz. Změna trenéra by pak mohla být jednou z variant. Proto přemýšlím o tom, že bych tuto pozici přenechal někomu jinému a věnoval se mládeži. Pokud bych měl trenérem A týmu zůstat, tak za podmínek, že k sobě seženu někoho, kdo mi tuto práci trochu usnadní. Každopádně mojí vizí by bylo propojit áčko, béčko a juniory. Neříkám, že dnes spolupráce nefunguje, ale musíme se všichni sejít, sednout si a pobavit se o ještě větším propojení všech tří složek. A právě tohle by mělo být v následujících týdnech projednáváno.

Sezona je pro áčko u konce, ale další mužstva Hipposu ještě zápasy čekají. Jak si vůbec stojí?

U žáků, jak starších, tak mladších, na výsledky nekoukáme. Jsme rádi, že mají kluci ze hry radost. Oba týmy pak čeká poslední turnaj v sezoně. Dorostencům chybí taky poslední turnaj a v tabulce na tom jsou podobně jako junioři. Obě družstva hrají lepší střed tabulky. Nově založené céčko svoji funkci plní. I oni hrají ve středu tabulky, takže spokojenost. Nejtěžší úkol tak čeká naše béčko, kterému chybí čtyři zápasy a stále je zde možnost sestupu, což by si nikdo z nás nepřál. Už jen pro lepší kvalitu soutěže je potřeba ji udržet. Jinak pokud by někdo chtěl vědět více, najde vše na našich stránkách www.hipposzdar.cz.