Oprávněnost svého zařazení do sestavy potvrdil sedmnáctiletý talent také při sobotní výhře svého celku ve druhém kole play-out na palubovce Maloměřic. „Dokážeme ale hrát ještě lépe,“ sebekriticky přiznal Halíček v rozhovoru pro Deník.

Roberte, jak byste zhodnotil sobotní výhru 30:25 na půdě Maloměřic?
Jsme rádi, že jsme utkání zvládli a připsali si další dva body. Předvedená hra ovšem mohla být určitě lepší, myslím si, že dokážeme hrát lépe.

Zisk dvou bodů tyto pocity určitě přehlušil, že?
To ano. Je důležité, i když třeba nehrajeme úplně nejlépe, že dokážeme vyhrávat. V tomto směru jsme se přece jen posunuli.

V čem jste spatřoval největší rezervy ve vaší hře?
Stoprocentně v proměňování našich vyložených šancí. Vypracovali jsme si jich velkou spoustu, ale naše produktivita nebyla taková, jaká by měla být.

Vaše výhra tedy měla být výraznější?
Rozhodně ano, příležitostí jsme měli více než dost.

Herní převaha ovšem byla rozhodně na vaší straně.
Ze hry jsme měli určitě více my. Maloměřice hrály v útoku hodně dlouho, většinou pak ale daly branku po naší individuální chybě. To se nám však nesmí stávat, musíme vydržet v obraně až do úplného konce. To nám říkal i trenér, a měl stoprocentní pravdu.

Jak se hrálo vám osobně? Vstřelil jste tři branky…
Cítil jsem se dobře, proti Maloměřicím mi to pokaždé šlo. Pokud jde o můj výkon, s ním já nikdy nejsem úplně spokojený. Ono by to tak podle mého i mělo být. Sebeuspokojení je pro hráče jen na překážku.

Co vaše produktivita?
Ze čtyř zakončení jsem dal tři branky. Ta neproměněná šance po rychlém útoku mě ale mrzela, tu jsem měl dát.

Třikrát za sebou jste vyhráli, zdá se, že výkonnostně jdete nahoru. Cítíte to podobně?
Určitě cítím, že jdeme nahoru, hlavně po psychické stránce. Ta nám v první polovině sezony dělala docela problém. Jinak jsme mohli mít více bodů. Pokaždé ale přišla v utkání hluchá pasáž, v níž jsme inkasovali hodně gólů, což se nám v poslední době daří eliminovat.