Její jméno v nominaci pro tuzemský světový šampionát mnohé překvapilo. Kdo to je? Kristýna Otcovská totiž dosud nenastoupila ani do jednoho závodu Světového poháru.

Třiadvacetiletá biatlonistka je totiž členkou reprezentačního B týmu žen pro IBU Cup. „Nominaci jsme přijala s radostí. Moc se těším na atmosféru mistrovství světa. I když asi nepojedu, protože jsem náhradník,“ uvědomuje si svoji pozici ve výběru členka KB Litvínov.

Kristýna Otcovská na trati lednového mistrovství Evropy. Její cesta k biatlonu nebyla vůbec přímá. Od mala totiž obouvala na nohy místo lyží kopačky. „Fotbalu jsem se věnovala doma v Litvínově od čtyř asi do třinácti let. Potom jsem ještě hrála florbal,“ popisuje Otcovská svoji sportovní minulost.

Však také Litvínov není biatlonová destinace jako Jablonec nad Nisou či Nové Město na Moravě. „Sledovali jsme s tátou v televizi biatlon, když byla olympiáda v Soči. Jednou jsem přitom řekla, že to je pěkný sport a chtěla bych ho také dělat. A táta řekl: Tak založíme klub,“ směje se při vzpomínce na své začátky. „Ještě asi tři roky to trvalo, ale pořád jsme to měli v hlavě. Potom se klub opravdu založil a já začala biatlon trénovat.“

Pěkně doma, žádné stěhování do Jablonce nad Nisou nebo na Vysočinu. „Stále jsem členem KB Litvínov. Nikdy jsem nebyla v žádném středisku mládeže,“ potvrzuje Otcovská.

Po zhruba šesti letech tréninku se její sen zhmotnil v nominaci na mistrovství světa. „Jely jsme o ní na mistrovství Evropy. Z týmu jsem z toho vyšla nejlépe. O tom, že pojedu do Nového Města, jsem se dozvěděla tři nebo čtyři dny potom. Přiznávám, že jsem tušila, že by to mohlo vyjít,“ netajila.

Sportovní ředitel svazu Ondřej Rybář chválí její píli a pracovitost: „Ona má samozřejmě ještě daleko ke Světovému poháru. Je opravdu pátou závodnicí našeho týmu, typickou náhradnicí. Čeká jí spousta práce především na technice. Pro ní je to samozřejmě těžší, protože přišla k biatlonu v pozdějším věku. Má ale ohromný motor – vůli. To je její největší devíza.“

Díky tomu sdílí momentálně stejné prostory jako například medailistky z předchozích světových šampionátů Markéta Davidová a Lucie Charvátová. „Je to hustý,“ přiznává se smíchem Otcovská. „Poprvé jsem je viděla před rokem při letním mistrovství světa v Ruhpoldingu. Když jsem pak přišla mezi ně na oběd, byla jsem z toho úplně hotová, že tam mohu být. Teď už to nijak zvlášť nevnímám, ale první pocit byl neskutečný. Je to splněný sen. Jako kdybyste poslouchal nějakou kapelu a potom s ní mohl vystoupit na koncertě.“

V to, že Kristýna Otcovská vystoupí v nějakém závodě na domácím mistrovství světa, se dá zatím jenom doufat. V budoucnu se ale jistě dočká.