„Původně jsem plánovala konec po sezoně, ale jelikož s přítelem čekáme miminko, tak jsem to musela o pár týdnů posunout," řekla Vítečková novinářům. „Vždy jsem měla blízko k rodině, proto jsem asi nikdy neodešla do zahraničí, takže když nastaly tyto příjemné plány, tak nebylo co řešit," dodala.

Oficiálně se s kariérou rozloučila v poločase pátečního čtvrtfinále Evropské ligy se Salamankou, kdy jí skandování fanoušků vehnalo slzy do očí. Kvůli těhotenství už nenastoupila v prvním utkání v úterý ve Španělsku, jejím posledním zápasem tak byl poslední duel základní skupiny v Montpellieru.

„Věděla jsem to od začátku roku, řekla jsem to i vedení, aby mohlo někoho místo mě koupit, ale spoluhráčkám jsem to prozradila až po Montpellieru," popisovala Vítečková. „Bála jsem se, co na to v týmu řeknou, když jim budu chybět v klíčových zápasech sezony, ale všichni měli pochopení a vzali to velmi dobře," dodala.

Na její hře byla opatrnost podle jejích slov pro Český rozhlas znát. „Kdyby to někdo věděl, tak vidí, že si dávám pozor, abych nedostala do břicha," nepodcenila riziko. To prý ale nebylo velké. „Mám tak super doktorku, že mi řekla, že pokud se budu cítit dobře, můžu hrát. Navíc jsem nekontaktní hráčka. O to jsem to měla lehčí."

Národní tým tak přijde o svou hvězdu pro červnové mistrovství Evropy v Rumunsku a Maďarsku. „Tam už jsem ale stejně neměla v plánu jet. Chtěla jsem skončit po klubové sezoně," přiznala.

„Evča je jedna jediná v Evropě. To je hráčka, jakých tolik není. Pro USK i reprezentaci je nenahraditelná," uvedl reprezentační trenér Lubor Blažek.

Rodačka ze Žďáru nad Sázavou byla spolu s Hanou Machovou Horákovou nejvýznamnější postavou českého ženského basketbalu za uplynulých 15 let. Od roku 1999 hrála za Brno, a byla tak u jeho nejslavnějšího období korunovaného v roce 2006 triumfem v Evropské lize. O rok dříve s národním týmem vyhrála mistrovství Evropy.

Největší úspěch přišel v roce 2010, kdy s reprezentací došla až do finále mistrovství světa. Následoval přestup do USK, kde znovu patřila ke klíčovým postavám. Vytvořila rekord Euroligy v počtu startů a schází jí pouhých 10 bodů k pokoření hranice 2500 nastřílených bodů, což se dosud povedlo jen pěti hráčkám. V české lize je nejlepší střelkyní v historii.

„Když jsem začínala, tak jsem si nepomyslela, že budu hrát třikrát na olympiádě, budu mistryní Evropy a budu mít medaili z mistrovství světa. To je něco neuvěřitelného, a moc si všech úspěchů cením. Myslím, že jsem ale stále ta holka ze Žďáru, a necítím se nijak hvězdně," popsala Vítečková. „Strašit mě ale ještě asi dlouho bude prohra s Francií ve čtvrtfinále olympijských her v Londýně. To je asi jedna z mála věcí, která mě na mé kariéře mrzí," dodala.

Nyní se kromě narození potomka chystá i na svatbu. „Budu Eva Hlaváčková Vítečková. Asi se budu představovat Hlaváčková, ale nechám si obě jména," řekla s tím, že od basketbalu ale neodchází definitivně. „Jednou bych se chtěla vrátit, ale už ne k profibasketu," dodala.

Takže kdo ví, třeba se jednou opravdu vrátí na místo, kde už jako dorostenka sbírala zlaté mistrovské medaile - do žďárské basketbalové haly za 2. základní školou.

-----------------

Hejková: Evža je nejskromnější hvězda, jakou jsem trénovala

Nejskromnější hvězda, velký vzor a stejně dobrý člověk jako hráčka. Tak popisují spoluhráčky basketbalistku Evu Vítečkovou, která ve 33 letech oznámila konec kariéry.

Během ní vyhrála mistrovství Evropy, byla vicemistryní světa, vyhrála Euroligu, pokořila několik rekordů. Přesto si nikdy nehrála na hvězdu a sama o sobě prohlásila, že zůstala normální holkou ze Žďáru nad Sázavou. „Evža je nejskromnější hvězda, jakou jsem kdy trénovala," prohlásila zkušená trenérka Natália Hejková, která vedla největší světové hvězdy ve Spartaku Moskva či ve Valencii. „Byla to obrovská hvězda, ale nikdy neměla hvězdné manýry. To je o lidských kvalitách. Jsem moc ráda, že jsem ji mohla trénovat," dodala.

Za posledních 16 let patřila Vítečková k největším postavám českého basketbalu a své zkušenosti se snažila předávat mladším hráčkám. Vynachválit si ji nemůže Alena Hanušová, která ji zažila jako svůj vzor v Brně a později i jako spoluhráčku v národním týmu a v této sezoně v USK. „Hrozně moc si cením toho, že jsem s ní mohla hrát. A je to jeden z nejlepších lidí, jaké jsem potkala. Dokáže hodně podpořit psychicky. Proto byla i dobrá kapitánka," řekla Hanušová.

Jako velká hráčka je Vítečková vnímána také v zahraničí, byla zvolena druhou nejlepší basketbalistkou Evropy za rok 2012. „Už jako pro malou pro mě byla vzorem. Je to opravdová legenda. Jedna z nejlepších hráček na své pozici v historii," prohlásila srbská opora USK Sonja Petrovičová. „Hrát alespoň jednu sezonu s Evžou je pro mě jedna z nejhezčích zkušeností v kariéře," dodala.

I ona si cení osobnosti Vítečkové nejenom na hřišti, ale i v kabině. „Ženský basketbal je hodně o egu hráček, ale Evža byla vždy připravená komukoli pomoci. Pro mě je důležitá nejen jako hráčka, ale také jako člověk," doplnila Petrovičová.