Před bouřícími fanoušky na domácí palubovce v Králově Poli nejdřív v semifinále po famózním obratu Brňanky v prodloužení skolily francouzské Bourges (90:81), v neděli už ale nestačily na obhájce titulu, moskevský Spartak (60:75).

Jak se vám hodnotí finálový turnaj s odstupem jednoho dne po prohraném finále? Převládá radost, nebo spíš zklamání?

Jsem spíš zklamaná z toho, jak byli zklamaní všichni v týmu. Takže jsme stříbrné medaile ani pořádně neoslavili.

To jste se spoluhráčkami ani neposeděly?

To sice jo, ale oslava určitě nebyla v takovém stylu, jak jsme zvyklé. (úsměv)

Takže z tohoto pohledu by bylo lepší prohrát semifinále a pak vyhrát duel o třetí místo?

Přesně! Takhle jsme si to taky říkaly. Prohrané finále je snad nejhorší možný výsledek turnaje.

Přitom druhé místo v Eurolize úspěchem rozhodně je…

Jasně, kdyby nám někdo před zápasem ve Valencii (Brno hrálo rozhodující třetí zápas čtvrtfinále ve Španělsku – pozn. aut.) řekl, že budeme druhé, tak se zasmějeme.

Užila jste si finálový turnaj doma před vlastními fanoušky, nebo byste radši hrála ve větším klidu někde venku?

Fanoušci byli skvělí a hnali nás. Moc nám pomohli jak při obratu proti Bourges, tak ve finále se Spartakem. Jak se říká, byli šestým hráčem.

Kdo z nejbližších vám fandil v hledišti?

Byli tam rodiče, přítel i Prcek (oblíbená spoluhráčka z reprezentace Michaela Uhrová – pozn. aut.).

A jak jste spokojená se svými výkony? V pátečním semifinále jste se rozstřílela a pomohla 17 body k obratu v závěrečné čtvrtině, ve finále vás hráčky Spartaku ubránily na 4 body…

Proti Bourges jsem se probrala v pravou chvíli. Spartak si na mě dával pozor, bylo moc těžké se prosazovat. Ale svoje výkony hodnotím nerada.


close zoom_in

Eva Vítečková

V celém ročníku Euroligy jste prohrály z 18 zápasů jen 5. Z toho tři právě s moskevským Spartakem.

Co k tomu říct? Spartak je prostě nejlepší. Je to výběr světa, má samé megahvězdy.

V semifinále i finále jste musely dotahovat náskok soupeřek.

Bohužel. Kdybychom si nenechaly utéct začátek, mohlo finále vypadat jinak. Ale aspoň že jsme ztrátu stáhly
a nebylo to o třicet. To by nebylo správné finále.

Na co se teď nejvíc těšíte?

Na konec sezony. (smích) Čeká nás teď vyvrcholení ligy, hodně práce budu mít se školou, dokončuji diplomku. Ale těším se, až v červnové kvalifikaci postoupíme na olympiádu.