V první polovině sbírat zkušenosti, ve druhé zaútočit a získat neoficiální titul mezi „soukromníky“. To byl plán jihlavského pilota Martina Prokopa v premiérové sezoně v rallye mezi vozy se specifikací WRC. Zdá se, že s honem na čelní pozice by mohl začít už dříve. V Portugalské rallye skončil šestý a po diskvalifikaci původního vítěze Hirvonena se dokonce posunul na páté místo.

Tím tak vyrovnal předchozí české maximum Romana Kresty a Jana Kopeckého. Spokojenost je slabé slovo! Kdyby nám někdo před startem řekl, že budeme šestí, asi bychom jej považovali za milého snílka. Měli jsme v závodě tolik problémů, kolik jindy za půl sezóny, každý člen týmu do jednoho ze sebe musel vydat maximum,“ říká spokojeností zářící manažer Quirin Muller.

A jak to viděl sám Martin Prokop?

Martine, Portugalsko je vám zřejmě souzeno. V minulosti jste zde měl těžkou havárii a i letos jste se k pátému místu propracoval přes velké problémy. Co tomu říkáte?
Problémy se nám vlastně vyhnuly jen v nejklíčovějším okamžiku závodu, v pátečních zkouškách, kdy panovaly naprosto nepopsatelné podmínky a my jsme si s nimi nejen dokázali poradit, ale využili jsme je k obratu ve vývoji soutěže. Prostě v Portugalsku letos nebylo lehké nic. Snažili jsme se jet tempo, které nepředstavovalo riziko nějaké zásadní chyby, ale ta může na zdejších tratích přijít i při tom sebeopatrnějším přístupu. Jen se podívejte, kolik špičkových jezdců tady nějakou vyrobilo. Tady to skutečně nebylo o nějakém „flat out“ přístupu.

S Katařanem Attíjou jste bojoval o páté místo. Prohrál jste o tři sekundy, což vás po diskvalifikaci Hirvonena připravilo o čtvrtou příčku. Mrzí vás to?
Poslední erzeta se jela za deště. Nám zbyly už jen tvrdé pneumatiky. Ty měkké jsme dorasovali trochu zbytečně před tím. I na mizerných gumách bychom to ale měli na pěti kilometrech udržet. Něco jsem ale „vyrobil“ při předstartovní proceduře a startovací program začal „bláznit“ předčasně. Pak máte v podstatě dvě možnosti – buď riskovat možné přetočení motoru, nebo okamžitě odstartovat. Takže jsem to tam pochopitelně pustil a vjel do erzety s přesvědčením, že jsem ulil start a bude následovat penalizace. První třetinu zkoušky jsem z toho byl úplně vyjevený a dělal chybu za chybou. Ruce bych si ukousnul…

S tím ale Attíja nemohl počítat…
Nasser jel po nás a nechal si tak do auta posílat detailně naše mezičasy, nastoupil do toho ve velkém stylu a dal nám to i s úroky. Asi to tak mělo být, to místo před námi si opravdu zasloužil víc! Mrzelo nás to tak asi dvě a půl vteřiny, potom jsme se začali radovat z šestého místa.

Šestého?
O jeho diskvalifikaci jsme se dozvěděli až v letadle. Co na to říct? Že jsme v letadle předvedli skutečně velmi bojovný spánek? Pro Mikka musí být vyloučení v cíli tak těžké soutěže velmi frustrující, neznáme zatím detaily, zda šlo o něco zásadního, nebo banalitu. Body navíc se nám pochopitelně hodit budou, ale způsob, jak jsme k nim přišli, nás moc netěší.