Asi před 20 tisíci lety vyzdobili lovci a sběrači z období mladého paleolitu evropské jeskyně různými kresbami zvířat, jako jsou ryby, divocí koně, sobi či bizoni. Kromě zdařilých malůvek však někdy na stěnách vytvořili také tajemnou řadu symbolů včetně teček, čar, hvězdiček či křížků. Vědci dlouhou dobu diskutovali o významu těchto znaků, vždy však bez větší shody.

Nyní se zdá, že skupina vědců vedená nezávislým amatérským výzkumníkem z Londýna Bennetem Baconem našla možnou odpověď. V nové studii zveřejněné v Cambridge Archaeological Journal odborníci navrhují, že záhadné sekvence symbolů v jeskyních mohly představovat ranou formu psaní, díky které naši předci zaznamenávali reprodukční chování zvířat.

Ovládnutí ohně ukázalo našim předkům cestu k úplně novým světům
Kdy začali pravěcí lidé používat oblečení? Nejnovější objev přepisuje dějiny

S prvotní hypotézou přišel právě historický nadšenec Bacon, který ve svém volném čase sestavil databázi zvířecích jeskynních kreseb z odborné literatury a webových archivů. Odhalil tak dohromady 606 maleb zvířat, které doprovázely čáry nebo tečky, a dalších 256 nákresů se sekvencemi, jež obsahovaly značku ve tvaru písmena Y.

„Význam těchto značek na jeskynních malbách mě vždycky fascinoval, a tak jsem se je pokusil dekódovat pomocí podobného přístupu, jaký zvolili výzkumníci k pochopení rané formy řeckého textu,“ vysvětlil autor výzkumu.

Bacon pak se svou teorií oslovil i několik dalších odborníků ze dvou významných univerzit a společně data analyzovali. Tým nakonec zkoumal více než 800 sekvencí teček, čar a tvarů v podobě písmene Y nalezených na jeskynních malbách po celé Evropě z poslední doby ledové. Podobné značky se objevují například ve známých jeskyních Lascaux a Chauvet ve Francii či v jeskyni Altamira ve Španělsku.

První lunární kalendář?

Výzkumný tým nakonec došel k závěru, že značky mohou představovat jakousi formu lunárního kalendáře. Symboly podle něj tehdejším lovcům sloužily k zaznamenání informací o páření zvířat či rození mláďat. „Byl jsem ohromen, když za mnou Ben přišel se svou základní myšlenkou, že počet skvrn nebo čar na zvířatech představuje lunární kalendář životních cyklů zvířat,“ popsal první dojmy čestný profesor na University College London Tony Freeth, který se na výzkumu podílel.

Každá tečka nebo čára má konkrétně značit jeden měsíc, přičemž počet symbolů naznačuje, kolik měsíců po začátku jara u každého zvířete začalo období páření. „Například koně byli často doprovázeni třemi značkami, zatímco mamuti jich měli pět. Žádná sekvence neobsahovala více než třináct symbolů, přičemž lunární rok má třináct měsíců. Umístění značky ve tvaru Y pak mohlo označovat měsíc, kdy konkrétní druh rodí mláďata,“ píší autoři.

Lidé z doby kamenné žijící v Evropě před 20 tisíci lety možná vymysleli jednoduchou formu písma, aby zaznamenali zvyky lovených zvířat, tvrdí nová studie.Lidé z doby kamenné žijící v Evropě před 20 tisíci lety možná vymysleli jednoduchou formu písma, aby zaznamenali zvyky lovených zvířat, tvrdí nová studie.Zdroj: Bacon et al., Camb. Archaeol. J., 2023

Pokud se jejich teorie potvrdí, půjde o významný objev. Znamenalo by to totiž, že lidé vyvinuli systém takzvaného proto-psaní až o 14 tisíc let dříve, než se doposud předpokládalo. „Naše studie naznačuje, že lovci-sběrači doby ledové byli první, kdo použil systematický kalendář a značky k zaznamenávání informací o hlavních ekologických událostech své doby," upřesnil spoluautor studie a archeolog Paul Pettitt z Durhamské univerzity v Anglii pro web New Scientist.

Nežili ze dne na den, ale plánovali

Objev podle výzkumníků také ukazuje, že lovci z poslední doby ledové nežili ze dne na den, ale naopak si dělali podrobné záznamy o minulých událostech, aby jim pomohly v přežití v budoucnu. „Je to přesně ten druh věcí, které bych čekal, že paleolitičtí lovci-sběrači zaznamenají. Pokud by něco stálo za zaznamenání mimo paměť, byla by to právě zvířata, zejména pak období roku, kdy se tato kořist, kritická pro lidské přežití, shlukovala, pářila a rodila. Dává to absolutní smysl,“ uvedl archeolog Pettitt.

Nalezené symboly podle něj ještě nelze považovat za plnohodnotný psaný jazyk, mohly však být jakýmsi prostředníkem mezi jednodušším zaznamenáváním událostí a pozdějším plnohodnotným psaním.

Archeologové v kopcích jihozápadně od Jeruzaléma nově vykopávají starověkou hrobku, která je ji po staletí spojována s Ježíšovou „porodní bábou“.
Hrobka sv. Salome: Archeologové zkoumají jeskyni zasvěcenou porodní bábě Ježíše

Protože nová studie zatím zahrnuje spíše určitý stupeň interpretace a vědeckých dohadů, ne všichni badatelé jsou o tomto výkladu stoprocentně přesvědčeni. „Lidé z mladého paleolitu měli kognitivní schopnosti psát a uchovávat záznamy o čase. Hypotézy výzkumníků však ještě nejsou dobře podepřeny samotnými výsledky a také se nezabývají alternativními interpretacemi značek, které analyzují,“ komentovala například paleoantropoložka z Portlandské státní univerzity Kristina Killgroveová, která se na studii nepodílela.

Předci jsou nám podobnější, než jsme mysleli

Podle April Nowellové, paleolitické archeoložky z University of Victoria v Kanadě, si myšlenka do budoucna zaslouží další zkoumání. „Vědci ve studii zkoumali pouze tři z více než třicítky opakujících se symbolů. To ponechává většinu značek bez konkrétního významu. Řadu předpokladů studie je proto ještě třeba prokázat,“ naznačila.

Podle Pettitta však vědci zvolili analýzu tří nejběžnějších symbolů objevujících se v jeskyních jako výchozí bod, do budoucna pak plánují svou práci rozšířit, aby se podívali i na další záhadné značky.

Pozůstatky mláděte mamuta srstnatého v téměř dokonalém stavu byly nalezeny v Kanadě.
Paleontologický poklad: V Kanadě objevili mládě mamuta, stav mumie šokoval vědce

„Čím více do hloubky při výzkumu jdeme, tím více zjišťujeme, že naši dávní předkové jsou nám mnohem podobnější, než jsme si doposud mysleli. Tito lidé, odděleni od nás mnoha tisíciletími, jsou nám najednou mnohem blíž,“ komentoval strůjce výzkumu Bacon pro BBC News.

Psaní, jak ho známe dnes, se objevilo v oblasti Sumeru v Mezopotámii kolem roku 3300 před naším letopočtem. Zpočátku mělo podobu základních obrazových tvarů, piktogramů. Toto písmo obsahovalo až 900 znaků a psalo se ve sloupcích. Sumerové využívali k psaní hliněné tabulky.