Odborníci také odebrali z těla usmrceného vlka vzorky pro genetickou analýzu, která přesněji určí původ zvířete. Tělo bude podrobeno i pitvě na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Vlk, který se u Skorkova pokusil překonat dálnici nedaleko mostu spojujícího obce Skorkov a Zbinohy, mohl pocházet z takzvané středoevropské nížinné populace, jejíž centrum se nachází v Německu a západním Polsku.

„Tato populace zasahuje i do České republiky. Smečky na Broumovsku a v Podbezdězí žijí od Skorkova vzdušnou čarou zhruba 130 kilometrů, což je vzdálenost, kterou mohou mladí vlci hledající nové teritorium překonat během několika dnů či týdnů," uvedl Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z hnutí Duha.

Případ znovu otevřel otázku, zda při stavbě a rekonstrukcích dálnic je dostatečně myšleno i na zvířata, která potřebují procházet volnou krajinou. Podchody pod dálnicí, zvlášť pokud pod mostem prochází zároveň i silnice, však nejsou velkými šelmami příliš oblíbené. Ty jsou tak nuceny přecházet dálnice vrchem, což je při velkém provozu na D1 a absenci speciálních nadchodů velmi nebezpečné.

Dálnici se pokoušejí překonat losi i rysi

Dálnice D1 je od sedmdesátých let 20. století pro velké savce v České republice významnou bariérou. Vedle vlků se ji pokoušejí překročit i losi a rysi. Posledním doloženým případem zabitého vzácného zvířete je rys, který byl nalezený před čtyřmi lety na osmdesátém kilometru u Koberovic na Pelhřimovsku.

Alespoň částečně by dalším kolizím mohly zabránit dobře navržené ekodukty, kterých je v Česku zatím minimum. Ty stávající byly často realizovány bez konzultací s odborníky na ochranu přírody a v důsledku toho stojí dnes většinou na zcela nelogických místech. Například na pražském okruhu jich je sedm. Naopak v lokalitách, kde je jejich význam pro migraci velkých zvířat nesporný, tyto stavby často chybí.

„Jeden z plánovaných ekoduktů, vzdálený šest kilometrů od místa zabitého vlka, by zřejmě srážce nezabránil. Pokud by ani po rekonstrukci D1 případy usmrcení silně a kriticky ohrožených druhů velkých šelem neustaly, bude nutné průchodnost D1 dále zlepšovat," dodal Kutal.

Sledování vlivu dálnice D1 na živočichy se vysočinské regionální pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR věnuje již řadu let.

„V úseku mezi Skorkovem a Humpolcem probíhaly v minulosti například pravidelné migrace losů z Polska do jižních Čech. I ti měli v cestě dálnici D1. Na silnicích a dálnicích hyne každoročně obrovské množství zvířat. Bohužel řešením není ani oplocení dálnice, protože tím vzniká pro zvířata zcela neprůchodná bariéra. Zvířata pak zůstávají uzavřená ve stále se zmenšujících izolovaných ostrovech, které neposkytují dostatek prostoru pro přežití izolované populace. Takovým případem je třeba právě populace losa na jihu Čech, která je odsouzená k postupnému zániku. Jedinou možností tak zůstává zajistit dostatečnou průchodnost dálnice pro faunu dostatečným počtem nadchodů a podchodů, které umožňují zvířatům překonat dálnici bez rizika srážky s vozidly," řekl ředitel agentury Václav Hlaváč.