„Oznámení o této nešťastné události jsme přijali v sobotu kolem půl šesté večer. Muž politý hořlavou kapalinou vzplál a utrpěl velmi vážná poranění. Na základě prvotního šetření jsme nezjistili, že by měla na nešťastné události podíl jiná osoba. Případ v současné době prověřujeme. Zjišťujeme příčinu a související okolnosti případu,“ uvedla k činu krajská policejní mluvčí na Vysočině Dana Čírtková. Muž se na chalupě na Vysočině polil benzínem a zapálil. Zemřel v nemocnici dva dny poté.

Upálení není obvyklý způsob dobrovolného odchodu ze života. Před dvěma lety se na Havlíčkobrodsku upálila žena na silnici mezi Heřmanicemi a Pařížovem.

Ilustrační foto.
Tragédie na Vysočině: muž se na chalupě polil benzínem a upálil

V loňském roce spáchalo na Vysočině sebevraždu sedmapadesát lidí – devětačtyřicet mužů a osm žen. V porovnání s rokem 2019 je to o dva případy více. Alespoň na Vysočině se nepotvrdily spekulace, že pandemický rok přinese zvýšený počet sebevražd. Podle odborníků se to ale může přenést do letošního roku. V této souvislosti přicházejí špatné zprávy z jihu Moravy, kde za první dva měsíce letošního roku ukončili svůj život čtyři lidé skokem do propasti Macocha v Moravském krasu.

Počty sebevražd na Vysočině podle věku:

rok do 15 16-18 19-50 51-64 65-70 nad 70

2020 0 0 26 13 2 16

2019 0 0 30 12 8 5

2018 1 2 13 9 5 13

2017 0 4 36 22 2 11

2016 1 0 31 12 5 8

2015 1 0 34 19 7 10

2014 0 0 31 19 3 6

Zdroj: Policie ČR

„Jsou to velmi smutná čísla. Tolik případů ve zmíněné lokalitě neevidujeme často ani za celý rok. Co za těmi tragédiemi stojí, ale není otázka na policisty. Člověk si může na život sáhnout například kvůli dluhům, zdravotním, psychickým nebo rodinným problémům, ale to my přímo neřešíme,“ řekl k tomu policista Bohumil Malášek.

Z loňské statistiky dobrovolných odchodů na Vysočině vyčnívá číslo šestnáct v kolonce počtu lidí ve věku nad sedmdesát let. Za posledních sedm let je to nejvyšší číslo.

„Zda to souvisí s pandemií, není jasné, ale stále častěji se hovoří o tom, že starší lidé mohou mít se zvládáním současné situace problémy. Často ale bývají důvodem například zdravotní problémy,“ naznačila Čírtková.

Nejčastějšími motivy loňských sebevražd na Vysočině byly rodinné (30) a pracovní (9) problémy. Deprese byly důvodem ve třech případech. V jednom šlo dokonce o politické důvody. „K tomuto nemůžeme více sdělit,“ konstatovala Čírtková.

Nejčastějším způsobem sebevražd bylo v loňském roce oběšení (31) a zastřelení (11). Následoval skok pod vlak (3), skok z výšky (2), nebo otrava léky či jedem (2-1).

„Když jsme na místě události a stane se, že rodina situaci nezvládá, můžeme na místo zavolat zdravotnickou záchrannou službu a rodině nabídnout možnost pomoci krizového interventa.  Rodina nabídku může, nebo nemusí využít,“ podotkla Čírtková.

Počet, způsob a motiv sebevražd na Vysočině:

rok počet muži ženy oběšení zastřelení rodinné pracovní deprese

2020 57 49 8 31 11 30 9 3

2019 55 42 13 35 8 35 3 4

2018 43 34 9 20 5 20 4 5

2017 75 59 16 43 4 43 2 3

2016 57 45 12 31 7 31 4 7

2015 71 58 13 33 9 33 7 4

2014 59 51 8 30 9 30 6 6

Zdroj: Policie ČR