Jako horký brambor si Velké Meziříčí, soukromníci a stát přehazují takzvaný Loupežnický most. Zajímavá, deset metrů vysoká památka ze 16. století zde chátrá, chátrá – a hrozí jí, že dochátrá natolik, až se zřítí do Radslavického potoka, přes nějž se klene.

Most je ve vlastnictví státu – ovšem něco vlastnit a mít k tomu vztah jsou dvě odlišné věci. Úředníkům někde na ministerstvu je jakýsi starý most šumák, takových mají asi ve složkách víc, přičemž s největší pravděpodobností na vlastní oči nikdy neviděli ani jeden z nich.

Meziříčí je přitom město, které má k mostům blíže než jakékoli jiné v republice (město Most teď vynechme). Nad „Velmezem“ se tyčí osmdesát metrů vysoký dálniční Most Vysočina. V muzeu na zdejším zámku si lze projít expozici mostů a dalších silničních staveb. A podobně jako břehy Radslavického potoka spojuje most Loupežnický, nad nedalekým údolím Rakůvky se pne historický, 250 let starý kamenný most.

Nicméně ani k Loupežnickému, ani ke kamennému mostu nevede žádná značená cesta. A zde je možná jádro pudla. Kdyby se nějací nadšenci na tuto věc zaměřili a vymysleli pěknou trasu spojující všechny „mostové“ památky v Meziříčí, a třeba by i přišli s nějakou hrou pro děti, tito kamenní svědci minulosti by rázem vešli ve známost. Pokud by i běžní lidé věděli, kde vlastně ty mosty jsou, na úředníky by se tlačilo mnohem lépe. Jen je potřeba jednat rychle, než tyto unikáty nadobro spadnou.