Kliknutím zvětšíte
Ptám se…máte už informace o zavedení zvýšeného hygienického dozoru? Nemají, ale prý už něco vymýšlí. Tak zase pro změnu upřu na ně oči já. Jak to myslí? Tyto pokyny by měly dostat od zřizovatele. Například : jak desinfikovat podlahy, noční stolky, jak často a jakými desinfekčními prostředky, co doporučuje hlavní hygienik - na co je coronarovirus citlivý. Jestli zvýšit běžné postupy a jak. Kdy uzavřít domov seniorů před návštěvami – když se objeví v ČR první potvrzený přídad nákazy ? Nebo mají čekat až dostanou další instrukce? Mají zřídit karanténní pokoje ? Kolik lůžek? Mají přijít do práce, když někdo v jejich okolí průkazně onemocní? Jak zabezpečit provoz, pokud bude nedostatek personálu?
Otázek je hodně, ale bez odpovědí.
I když nemají správné informace, určitě nechtějí ponechat seniory bez pomoci. Odjíždím odtud s pocitem, že je snaha chod organizace udržet i v krizové situaci.
Pak jedu do ambulance. Halda pacientů, chtějí se předzásobit léky. A to jim schvaluji. Ne že křečkují, ale chovají se v mých očí zodpovědně, protože chtějí v době výskytu epidemie omezit svůj pohyb tam, kde se schází hodně lidí.
A taky začínám přemýšlet jako ty sestřičky…co budu dělat…mně nikdo nic totiž nenapíše, já sama za sebe si musím vytvořit plány poskytování zdravotní péče v krizové situaci.
Ministr úspěšně řeší nemocnice, máme několik desítek specializovaných lůžek. Ale co my ambulatní lékaři? Ale prý každý lékař dostane dopis jak postupovat. Dostala jsem jej. Je v něm napsáno, kam mám volat a poslat rizikového pacienta. Ale opět to neřeší moji situaci.
Adam Vojtěch veřejně řekl, že se máme zásobit ochrannými pomůckami – volám tedy do lékárny. Nejsou. Pokud budou, schovají mi. Nyní je cena respirátoru cca 1000 Kč, kolik jich prý chci. Je jednorázový, na jeden den. Aha, tak počítám, k tomu další pomůcky – a docházím k číslu, že se mi nevyplatí pracovat. Jenom cena respirátorů pro lékaře a sestřičku na měsíc při této ceně vyjde na 40 tisíc měsíčně. A prý budou ceny dále stoupat.
Ochranné oblečky a štíty v lékárně nemají. Nevím kde sehnat. Ale asi taky nebudou levné a opět jsou jednorázové. Přeci nebudu celý měsíc chodit ve skafandru. Nevím kolik lidí příjde, kolik za ně dostanu peněz. Ochranný oblek ale musím nosit. Nicméně jsem lékař. Přemýšlím tedy jak na to. Že by pojišťovna měla pro nás peníze na tyto výdaje ? Moje péče je proplácena pomocí tzv kódů. Každé ošetření má specifický kód, který má určitý počet bodů. A za tyto body dostávám peníze. Tak hledám kódy, které by navýšily cenu mé práce ve ztížených podmínkách – a nejsou. Seznam kódů není totiž aplikovatelný do "válečné" situace. Řeší už někdo tohle? Ambulance totiž ponesou největší nápor léčby onemocnění.
A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu názory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.
Tak jsem se rozhodla nakoupit aspoň zásoby jídla. Taky nechci být mezi lidmi až virus udeří. Děti se mi smějí, že panikařím a syslím. Ale toto jsem už jednou zažila, taky v době dešťů v roce 2002 v televizi politici říkali, že se nic neděje a pak lidi sotva stačili utéct z metra.
Myslím, že když se tak vše prudce změnilo a mění –klima, cestování, globální ekonomika, nesmíme přemýšlet a usuzovat podle minulosti , jak dobře předchozí epidemie dopadly, ale spíše se máme vydat cestou předpokládaných změn vývoje nemocí. A tím změnit svoje postoje k řešení situace. Sestřičky v domově seniorů to pochopily – již dopředu vytvářejí krizové plány. I já jsem se plán léčby v krizové situaci snažila vytvořit.
Ministr zdravotnictví je spokojen. Prý jsme všichni připraveni. Z mého pohledu tedy rozhodně nic není připraveno.
Když si vzpomenu na tu povodeň v Praze v roce 2002, tak mám opravdu velmi silný pocit, že se opět na nás řítí další potopa, jenom nevím jak v tomto případě to utíkání z metra bude vypadat. Ale vlastně tenkrát byli úžasní hasiči, vojáci, starostové a taky doktoři a vůbec všichni lidi. Společně to zvládli a ten přešlap politiků zmákli.
MUDr. Dagmar Nováková, psychiatr
26
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
